Konverzační příručka

cs V taxíku   »   uk У таксі

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [тридцять вісім]

38 [trydtsyatʹ visim]

У таксі

[U taksi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. В-к--ч--,-будь--ас-а- так-і. В-------- б---------- т----- В-к-и-т-, б-д---а-к-, т-к-і- ---------------------------- Викличте, будь-ласка, таксі. 0
Vyk--chte--bu-ʹ-la--a,--aksi. V--------- b---------- t----- V-k-y-h-e- b-d---a-k-, t-k-i- ----------------------------- Vyklychte, budʹ-laska, taksi.
Kolik to stojí na nádraží? С-іл-ки-кошт-- до в-кзалу? С------ к----- д- в------- С-і-ь-и к-ш-у- д- в-к-а-у- -------------------------- Скільки коштує до вокзалу? 0
Skil-k- --sh-u-e -- v-k-alu? S------ k------- d- v------- S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- v-k-a-u- ---------------------------- Skilʹky koshtuye do vokzalu?
Kolik to stojí na letiště? С--л-к- кошт---д----р----т-? С------ к----- д- а--------- С-і-ь-и к-ш-у- д- а-р-п-р-у- ---------------------------- Скільки коштує до аеропорту? 0
S-i---y ---h--y--d- ---oport-? S------ k------- d- a--------- S-i-ʹ-y k-s-t-y- d- a-r-p-r-u- ------------------------------ Skilʹky koshtuye do aeroportu?
Pořád rovně, prosím. Б-д--л--к----р--о. Б---------- п----- Б-д---а-к-, п-я-о- ------------------ Будь-ласка, прямо. 0
B-----a--a,-p-----. B---------- p------ B-d---a-k-, p-y-m-. ------------------- Budʹ-laska, pryamo.
Zde doprava, prosím. Б-д-----к-, -ут------р-ч. Б---------- т-- п-------- Б-д---а-к-, т-т п-а-о-у-. ------------------------- Будь-ласка, тут праворуч. 0
Bu---l-s-a, -ut prav-ruc-. B---------- t-- p--------- B-d---a-k-, t-t p-a-o-u-h- -------------------------- Budʹ-laska, tut pravoruch.
Na rohu doleva, prosím. Б-дь---с--, -а--н- р--і л--ор-ч. Б---------- т-- н- р--- л------- Б-д---а-к-, т-м н- р-з- л-в-р-ч- -------------------------------- Будь-ласка, там на розі ліворуч. 0
B--ʹ-las----t-m--a -o-i-l-----ch. B---------- t-- n- r--- l-------- B-d---a-k-, t-m n- r-z- l-v-r-c-. --------------------------------- Budʹ-laska, tam na rozi livoruch.
Mám naspěch. Я--о-пі--ю. Я п-------- Я п-с-і-а-. ----------- Я поспішаю. 0
Y- p--p--h-y-. Y- p---------- Y- p-s-i-h-y-. -------------- YA pospishayu.
Mám čas. Я---ю-ча-. Я м-- ч--- Я м-ю ч-с- ---------- Я маю час. 0
Y---a---c-as. Y- m--- c---- Y- m-y- c-a-. ------------- YA mayu chas.
Jeďte, prosím, pomaleji. Ї-ь--, б-дь-ла---, -о--льні-е. Ї----- б---------- п---------- Ї-ь-е- б-д---а-к-, п-в-л-н-ш-. ------------------------------ Їдьте, будь-ласка, повільніше. 0
I---te----dʹ---s-a,--ov---n-s--. I------ b---------- p----------- I-d-t-, b-d---a-k-, p-v-l-n-s-e- -------------------------------- Ïdʹte, budʹ-laska, povilʹnishe.
Zastavte zde, prosím. Зу--ні-ь-я ту---бу-ь-л--к-. З--------- т--- б---------- З-п-н-т-с- т-т- б-д---а-к-. --------------------------- Зупиніться тут, будь-ласка. 0
Z-p---tʹsy--t-t- budʹ-la---. Z---------- t--- b---------- Z-p-n-t-s-a t-t- b-d---a-k-. ---------------------------- Zupynitʹsya tut, budʹ-laska.
Počkejte chvilku, prosím. Зач-ка----хв--и---,-б-д---ас-а. З-------- х-------- б---------- З-ч-к-й-е х-и-и-к-, б-д---а-к-. ------------------------------- Зачекайте хвилинку, будь-ласка. 0
Za-hekay̆t---hv---nk------ʹ-l-s--. Z---------- k--------- b---------- Z-c-e-a-̆-e k-v-l-n-u- b-d---a-k-. ---------------------------------- Zachekay̆te khvylynku, budʹ-laska.
Jsem hned zpátky. Я зар-- -о----у--. Я з---- п--------- Я з-р-з п-в-р-у-я- ------------------ Я зараз повернуся. 0
YA-zara- -o--r--sy-. Y- z---- p---------- Y- z-r-z p-v-r-u-y-. -------------------- YA zaraz povernusya.
Prosím, dejte mi účet. Да-т--м--і,---д-------- -ек. Д---- м---- б---------- ч--- Д-й-е м-н-, б-д---а-к-, ч-к- ---------------------------- Дайте мені, будь-ласка, чек. 0
Da--te --ni, --d-------------. D----- m---- b---------- c---- D-y-t- m-n-, b-d---a-k-, c-e-. ------------------------------ Day̆te meni, budʹ-laska, chek.
Nemám drobné. В--е-- ---а- ---б-их ---ш--. В м--- н---- д------ г------ В м-н- н-м-є д-і-н-х г-о-е-. ---------------------------- В мене немає дрібних грошей. 0
V-me----em--------n--h h-----y̆. V m--- n----- d------- h-------- V m-n- n-m-y- d-i-n-k- h-o-h-y-. -------------------------------- V mene nemaye dribnykh hroshey̆.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. Д-с-а-н--- ----а д-я-ва-. Д--------- р---- д-- в--- Д-с-а-н-о- р-ш-а д-я в-с- ------------------------- Достатньо, решта для вас. 0
Do-t--n----r-sht- --------. D--------- r----- d--- v--- D-s-a-n-o- r-s-t- d-y- v-s- --------------------------- Dostatnʹo, reshta dlya vas.
Zavezte mě na tuto adresu. В-д-езіт- -ен- за -іє--адр-с--. В-------- м--- з- ц--- а------- В-д-е-і-ь м-н- з- ц-є- а-р-с-ю- ------------------------------- Відвезіть мене за цією адресою. 0
V--v-zi-ʹ --ne ------ye-u a----o--. V-------- m--- z- t------ a-------- V-d-e-i-ʹ m-n- z- t-i-e-u a-r-s-y-. ----------------------------------- Vidvezitʹ mene za tsiyeyu adresoyu.
Odvezte mě do mého hotelu. В---ез-ть---не-до мого го-е-ю. В-------- м--- д- м--- г------ В-д-е-і-ь м-н- д- м-г- г-т-л-. ------------------------------ Відвезіть мене до мого готелю. 0
V--vezit- -en---o-moh- ho-e-y-. V-------- m--- d- m--- h------- V-d-e-i-ʹ m-n- d- m-h- h-t-l-u- ------------------------------- Vidvezitʹ mene do moho hotelyu.
Odvezte mě na pláž. Відв-з-т----не-на-п-я-. В-------- м--- н- п---- В-д-е-і-ь м-н- н- п-я-. ----------------------- Відвезіть мене на пляж. 0
Vi-v-z--- m--e-na -lyazh. V-------- m--- n- p------ V-d-e-i-ʹ m-n- n- p-y-z-. ------------------------- Vidvezitʹ mene na plyazh.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?