Konverzační příručka

cs V taxíku   »   ka ტაქსში

38 [třicet osm]

V taxíku

V taxíku

38 [ოცდათვრამეტი]

38 [otsdatvramet'i]

ტაქსში

t'aksshi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Zavolejte mi taxi, prosím. გ-მოიძა-ე- ტ-ქ-- -უ-შე---ლებ-. გ_________ ტ____ თ_ შ_________ გ-მ-ი-ა-ე- ტ-ქ-ი თ- შ-ი-ე-ე-ა- ------------------------------ გამოიძახეთ ტაქსი თუ შეიძელება. 0
gam--d--k----t'--si ---s--id---e--. g___________ t_____ t_ s___________ g-m-i-z-k-e- t-a-s- t- s-e-d-e-e-a- ----------------------------------- gamoidzakhet t'aksi tu sheidzeleba.
Kolik to stojí na nádraží? რა--ირ--ს----რამდე მ-ს-ლ-? რ_ ღ___ ს_________ მ______ რ- ღ-რ- ს-დ-უ-ა-დ- მ-ს-ლ-? -------------------------- რა ღირს სადგურამდე მისვლა? 0
r- g-i-s --d--ramde-mi-v--? r_ g____ s_________ m______ r- g-i-s s-d-u-a-d- m-s-l-? --------------------------- ra ghirs sadguramde misvla?
Kolik to stojí na letiště? რა----ს--ერ-პო-ტ--დე -ი---ა? რ_ ღ___ ა___________ მ______ რ- ღ-რ- ა-რ-პ-რ-ა-დ- მ-ს-ლ-? ---------------------------- რა ღირს აეროპორტამდე მისვლა? 0
ra-----s a-ro----t------mis-l-? r_ g____ a_____________ m______ r- g-i-s a-r-p-o-t-a-d- m-s-l-? ------------------------------- ra ghirs aerop'ort'amde misvla?
Pořád rovně, prosím. თ----იძლ--ა-- -ირ-ა---. თ_ შ_______ – პ________ თ- შ-ი-ლ-ბ- – პ-რ-ა-ი-. ----------------------- თუ შეიძლება – პირდაპირ. 0
tu sheidz--b- – -'------ir. t_ s_________ – p__________ t- s-e-d-l-b- – p-i-d-p-i-. --------------------------- tu sheidzleba – p'irdap'ir.
Zde doprava, prosím. თუ----ძ-ე-ა,-ა- მ--ჯვ--ვ. თ_ შ________ ა_ მ________ თ- შ-ი-ლ-ბ-, ა- მ-რ-ვ-ი-. ------------------------- თუ შეიძლება, აქ მარჯვნივ. 0
tu-s-eidz---a,--k--a---niv. t_ s__________ a_ m________ t- s-e-d-l-b-, a- m-r-v-i-. --------------------------- tu sheidzleba, ak marjvniv.
Na rohu doleva, prosím. თ- შეი--ება, ი---უ-ხეში--ა--ხ-ი-. თ_ შ________ ი_ კ______ მ________ თ- შ-ი-ლ-ბ-, ი- კ-თ-ე-ი მ-რ-ხ-ი-. --------------------------------- თუ შეიძლება, იქ კუთხეში მარცხნივ. 0
tu---ei-z--b-- -- k'-tkh-s-- m-rtskhn-v. t_ s__________ i_ k_________ m__________ t- s-e-d-l-b-, i- k-u-k-e-h- m-r-s-h-i-. ---------------------------------------- tu sheidzleba, ik k'utkheshi martskhniv.
Mám naspěch. მეჩქ-რე--. მ_________ მ-ჩ-ა-ე-ა- ---------- მეჩქარება. 0
me-h-a-e-a. m__________ m-c-k-r-b-. ----------- mechkareba.
Mám čas. დრ--მ--ვ-. დ__ მ_____ დ-ო მ-ქ-ს- ---------- დრო მაქვს. 0
dr---a--s. d__ m_____ d-o m-k-s- ---------- dro makvs.
Jeďte, prosím, pomaleji. თ- შეიძლ--ა,--ფრ- ნ-ლა -არ-თ! თ_ შ________ უ___ ნ___ ი_____ თ- შ-ი-ლ-ბ-, უ-რ- ნ-ლ- ი-რ-თ- ----------------------------- თუ შეიძლება, უფრო ნელა იარეთ! 0
tu -h--dz----, upr- ---- --re-! t_ s__________ u___ n___ i_____ t- s-e-d-l-b-, u-r- n-l- i-r-t- ------------------------------- tu sheidzleba, upro nela iaret!
Zastavte zde, prosím. აქ --ჩ-რდი-, თ- შე--ლებ-. ა_ გ________ თ_ შ________ ა- გ-ჩ-რ-ი-, თ- შ-ი-ლ-ბ-. ------------------------- აქ გაჩერდით, თუ შეიძლება. 0
ak--ach------ -u ---i-z--b-. a_ g_________ t_ s__________ a- g-c-e-d-t- t- s-e-d-l-b-. ---------------------------- ak gacherdit, tu sheidzleba.
Počkejte chvilku, prosím. და--ლოდე- ე-თი-----, თუ -ეი-ლებ-. დ________ ე___ წ____ თ_ შ________ დ-მ-ლ-დ-თ ე-თ- წ-თ-, თ- შ-ი-ლ-ბ-. --------------------------------- დამელოდეთ ერთი წუთი, თუ შეიძლება. 0
d-m-l--e- ert- -s-ut-,--u--h-i--l---. d________ e___ t______ t_ s__________ d-m-l-d-t e-t- t-'-t-, t- s-e-d-l-b-. ------------------------------------- damelodet erti ts'uti, tu sheidzleba.
Jsem hned zpátky. მ-ლე დავ-რუ-დე--. მ___ დ___________ მ-ლ- დ-ვ-რ-ნ-ე-ი- ----------------- მალე დავბრუნდები. 0
m--e -avb-u-d---. m___ d___________ m-l- d-v-r-n-e-i- ----------------- male davbrundebi.
Prosím, dejte mi účet. თუ ----ლება--ვითარი--ომ-ცით. თ_ შ_______ ქ______ მ_______ თ- შ-ი-ლ-ბ- ქ-ი-ა-ი მ-მ-ც-თ- ---------------------------- თუ შეიძლება ქვითარი მომეცით. 0
tu s--i-zl-ba-k-i--ri-----t-it. t_ s_________ k______ m________ t- s-e-d-l-b- k-i-a-i m-m-t-i-. ------------------------------- tu sheidzleba kvitari mometsit.
Nemám drobné. მე არ--ა-ვს ხ--და --ლ-. მ_ ა_ მ____ ხ____ ფ____ მ- ა- მ-ქ-ს ხ-რ-ა ფ-ლ-. ----------------------- მე არ მაქვს ხურდა ფული. 0
me-ar ma-v--kh-r----ul-. m_ a_ m____ k_____ p____ m- a- m-k-s k-u-d- p-l-. ------------------------ me ar makvs khurda puli.
To je v pořádku, zbytek je pro Vás. მ-დ-ობა, -უ-და-დ--ტო-ეთ! მ_______ ხ____ დ________ მ-დ-ო-ა- ხ-რ-ა დ-ი-ო-ე-! ------------------------ მადლობა, ხურდა დაიტოვეთ! 0
m-dlo----k--rda -a-t'o-et! m_______ k_____ d_________ m-d-o-a- k-u-d- d-i-'-v-t- -------------------------- madloba, khurda dait'ovet!
Zavezte mě na tuto adresu. ამ--ისამ-რ-ზ----მ---ან-თ. ა_ მ_________ წ__________ ა- მ-ს-მ-რ-ზ- წ-მ-ყ-ა-ე-. ------------------------- ამ მისამართზე წამიყვანეთ. 0
am--isa--rt-e t--a-i-va-e-. a_ m_________ t____________ a- m-s-m-r-z- t-'-m-q-a-e-. --------------------------- am misamartze ts'amiqvanet.
Odvezte mě do mého hotelu. წამ--ვა-ე- ჩე-ს ს--ტუმრ-ში. წ_________ ჩ___ ს__________ წ-მ-ყ-ა-ე- ჩ-მ- ს-ს-უ-რ-შ-. --------------------------- წამიყვანეთ ჩემს სასტუმროში. 0
t-'--iq---et--h-m- sas--um---h-. t___________ c____ s____________ t-'-m-q-a-e- c-e-s s-s-'-m-o-h-. -------------------------------- ts'amiqvanet chems sast'umroshi.
Odvezte mě na pláž. წა-ი-ვა-ეთ პლ-ჟზ-. წ_________ პ______ წ-მ-ყ-ა-ე- პ-ა-ზ-. ------------------ წამიყვანეთ პლაჟზე. 0
ts-------net-p---z---. t___________ p________ t-'-m-q-a-e- p-l-z-z-. ---------------------- ts'amiqvanet p'lazhze.

Stažení MP3 (.zip soubory)

MP3 čeština + gruzínština (1-100) MP3 gruzínština (1-100)
Nebylo nalezeno žádné video!

Jazykoví géniové

Většina lidí je ráda, když ovládá alespoň jeden cizí jazyk. Jsou však i lidé, kteří ovládají více než 70 jazyků. Umějí všemi těmito jazyky plynně mluvit a správně psát. Dá se také říci, že to jsou hyperpolygloti. Fenomén mnohojazyčnosti je znám již celá století. O lidech s tímto nadáním existuje mnoho záznamů. Odkud toto nadání pochází, však ještě nebylo přesně zjištěno. Věda na to má různé teorie. Mnohé z nich si myslí, že mozek polyglotů má jinou strukturu. Tento rozdíl se projeví především v Brocově centru. V této oblasti mozku vzniká řeč. U polyglotů mají buňky v této oblasti jinou strukturu. Je možné, že proto lépe zpracovávají informace. K potvrzení této teorie však scházejí další studie. Možná je ale také rozhodující zvláštní motivace. Děti se učí cizí jazyky velmi rychle od jiných dětí. To je dáno tím, že se chtějí zapojit do hraní. Chtějí se stát součástí skupiny a komunikovat s ostatními dětmi. Jejich úspěch závisí na jejich vůli se integrovat. Další teorie tvrdí, že učením roste mozková hmota. Čím více se tedy učíme, tím je to snazší. Je rovněž lehčí se naučit podobné jazyky. Kdo mluví dánsky, naučí se rychle švédsky nebo norsky. Ještě stále neznáme odpovědi na všechny otázky. Jisté ale je, že inteligence přitom nehraje žádnou roli. Mnozí lidé hovoří mnoha jazyky navzdory své nižší inteligenci. Ale i největší jazykoví géniové potřebují disciplínu. A to nás trochu uklidňuje, že?