Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   it In discoteca

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [quarantasei]

In discoteca

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština italština Poslouchat Více
Je to místo volné? È ---er- -ue--o --s-o? È l----- q----- p----- È l-b-r- q-e-t- p-s-o- ---------------------- È libero questo posto? 0
Mohu si k Vám přisednout? P-s-- -e----- --cant- a v-i? P---- s------ a------ a v--- P-s-o s-d-r-i a-c-n-o a v-i- ---------------------------- Posso sedermi accanto a voi? 0
Prosím. V-l--tieri. V---------- V-l-n-i-r-. ----------- Volentieri. 0
Jak se Vám líbí ta hudba? Le-p--ce qu-s-a --s--a? L- p---- q----- m------ L- p-a-e q-e-t- m-s-c-? ----------------------- Le piace questa musica? 0
Je moc hlasitá. È ---po’-troppo -o--e. È u- p-- t----- f----- È u- p-’ t-o-p- f-r-e- ---------------------- È un po’ troppo forte. 0
Ale ta skupina hraje docela dobře. M- i- --m-le-s---uo-- ----. M- i- c-------- s---- b---- M- i- c-m-l-s-o s-o-a b-n-. --------------------------- Ma il complesso suona bene. 0
Chodíte sem často? Viene sp--so q-i? V---- s----- q--- V-e-e s-e-s- q-i- ----------------- Viene spesso qui? 0
Ne, jsem tu poprvé. N-- - la pri-a ----a. N-- è l- p---- v----- N-, è l- p-i-a v-l-a- --------------------- No, è la prima volta. 0
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. N-n -i-ero-mai-s---o. N-- c- e-- m-- s----- N-n c- e-o m-i s-a-o- --------------------- Non ci ero mai stato. 0
Tančíte? B----? B----- B-l-a- ------ Balla? 0
Možná později. F-rse--i----rdi. F---- p-- t----- F-r-e p-ù t-r-i- ---------------- Forse più tardi. 0
Neumím moc dobře tancovat. No- s- ---l-re mo--o--ene. N-- s- b------ m---- b---- N-n s- b-l-a-e m-l-o b-n-. -------------------------- Non so ballare molto bene. 0
To je úplně jednoduché. È-m-l---sem--i-e. È m---- s-------- È m-l-o s-m-l-c-. ----------------- È molto semplice. 0
Ukážu vám to. G-i-l----c----vedere /-i--egn- -o. G----- f----- v----- / i------ i-- G-i-l- f-c-i- v-d-r- / i-s-g-o i-. ---------------------------------- Glielo faccio vedere / insegno io. 0
Ne, až někdy jindy. No,-f-r---un--l-ra--ol-a. N-- f---- u------- v----- N-, f-r-e u-’-l-r- v-l-a- ------------------------- No, forse un’altra volta. 0
Čekáte na někoho? St---spe---n-o--u-lc-no? S-- a--------- q-------- S-a a-p-t-a-d- q-a-c-n-? ------------------------ Sta aspettando qualcuno? 0
Ano, na svého přítele. S---i--mi- a-ico. S-- i- m-- a----- S-, i- m-o a-i-o- ----------------- Sì, il mio amico. 0
Tamhle zrovna přichází! E--ol---h- vi---! E----- c-- v----- E-c-l- c-e v-e-e- ----------------- Eccolo che viene! 0

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!