Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   sr У дискотеци

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

46 [четрдесет и шест]

46 [četrdeset i šest]

У дискотеци

[U diskoteci]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Je to místo volné? Д- -и је м---о -лоб-дно? Д- л- ј- м---- с-------- Д- л- ј- м-с-о с-о-о-н-? ------------------------ Да ли је место слободно? 0
Da -- -- --sto slo---no? D- l- j- m---- s-------- D- l- j- m-s-o s-o-o-n-? ------------------------ Da li je mesto slobodno?
Mohu si k Vám přisednout? М-гу--и с--ти--о В--? М--- л- с---- д- В--- М-г- л- с-с-и д- В-с- --------------------- Могу ли сести до Вас? 0
Mog- li-s---- ---V-s? M--- l- s---- d- V--- M-g- l- s-s-i d- V-s- --------------------- Mogu li sesti do Vas?
Prosím. Ра--. Р---- Р-д-. ----- Радо. 0
Rad-. R---- R-d-. ----- Rado.
Jak se Vám líbí ta hudba? К--о -ам се--виђ- -у-и--? К--- В-- с- с---- м------ К-к- В-м с- с-и-а м-з-к-? ------------------------- Како Вам се свиђа музика? 0
K-ko---m--e --i-- m---k-? K--- V-- s- s---- m------ K-k- V-m s- s-i-a m-z-k-? ------------------------- Kako Vam se sviđa muzika?
Je moc hlasitá. Мал- је --ег--с--. М--- ј- п--------- М-л- ј- п-е-л-с-а- ------------------ Мало је прегласна. 0
Ma---je---eg----a. M--- j- p--------- M-l- j- p-e-l-s-a- ------------------ Malo je preglasna.
Ale ta skupina hraje docela dobře. А-и-б-н---вира-са-вим д-бро. А-- б--- с---- с----- д----- А-и б-н- с-и-а с-с-и- д-б-о- ---------------------------- Али бенд свира сасвим добро. 0
A-i-b--d s-i----a-vi-------. A-- b--- s---- s----- d----- A-i b-n- s-i-a s-s-i- d-b-o- ---------------------------- Ali bend svira sasvim dobro.
Chodíte sem často? Ј---- ли-често-----? Ј---- л- ч---- о---- Ј-с-е л- ч-с-о о-д-? -------------------- Јесте ли често овде? 0
J--t- li č--t- -v--? J---- l- č---- o---- J-s-e l- č-s-o o-d-? -------------------- Jeste li često ovde?
Ne, jsem tu poprvé. Н-, ово--е први---т. Н-- о-- ј- п--- п--- Н-, о-о ј- п-в- п-т- -------------------- Не, ово је први пут. 0
N-, o-- je-prvi p-t. N-- o-- j- p--- p--- N-, o-o j- p-v- p-t- -------------------- Ne, ovo je prvi put.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. Ј--још ни---а н-с-- -ио --б-л--о---. Ј- ј-- н----- н---- б-- / б--- о---- Ј- ј-ш н-к-д- н-с-м б-о / б-л- о-д-. ------------------------------------ Ја још никада нисам био / била овде. 0
Ja-----n-kada-n-s-- b-o /--ila ovde. J- j-- n----- n---- b-- / b--- o---- J- j-š n-k-d- n-s-m b-o / b-l- o-d-. ------------------------------------ Ja još nikada nisam bio / bila ovde.
Tančíte? Пле--те--и? П------ л-- П-е-е-е л-? ----------- Плешете ли? 0
Pl----- --? P------ l-- P-e-e-e l-? ----------- Plešete li?
Možná později. М---- ка-н-ј-. М---- к------- М-ж-а к-с-и-е- -------------- Можда касније. 0
Možd-----n-j-. M---- k------- M-ž-a k-s-i-e- -------------- Možda kasnije.
Neumím moc dobře tancovat. Ја н---нам-тако---бр- п-ес---. Ј- н- з--- т--- д---- п------- Ј- н- з-а- т-к- д-б-о п-е-а-и- ------------------------------ Ја не знам тако добро плесати. 0
Ja ne --am ta-o-d-b---p-esa-i. J- n- z--- t--- d---- p------- J- n- z-a- t-k- d-b-o p-e-a-i- ------------------------------ Ja ne znam tako dobro plesati.
To je úplně jednoduché. То -- -а-о-је--о-т-в-о. Т- ј- ј--- ј----------- Т- ј- ј-к- ј-д-о-т-в-о- ----------------------- То је јако једноставно. 0
T--je-j--- je-no--avn-. T- j- j--- j----------- T- j- j-k- j-d-o-t-v-o- ----------------------- To je jako jednostavno.
Ukážu vám to. Ја-----а--п-----ти. Ј- ћ- В-- п-------- Ј- ћ- В-м п-к-з-т-. ------------------- Ја ћу Вам показати. 0
Ja --- V---p-k--ati. J- c-- V-- p-------- J- c-u V-m p-k-z-t-. -------------------- Ja ću Vam pokazati.
Ne, až někdy jindy. Не- --ди---д---и пут. Н-- р----- д---- п--- Н-, р-д-ј- д-у-и п-т- --------------------- Не, радије други пут. 0
N------i-e----gi pu-. N-- r----- d---- p--- N-, r-d-j- d-u-i p-t- --------------------- Ne, radije drugi put.
Čekáte na někoho? Ч----е ли--еког-? Ч----- л- н------ Ч-к-т- л- н-к-г-? ----------------- Чекате ли некога? 0
Č-ka-e--- -e-og-? Č----- l- n------ Č-k-t- l- n-k-g-? ----------------- Čekate li nekoga?
Ano, na svého přítele. Д-, м---приј-те-а. Д-- м-- п--------- Д-, м-г п-и-а-е-а- ------------------ Да, мог пријатеља. 0
Da, ------i--tel-a. D-- m-- p---------- D-, m-g p-i-a-e-j-. ------------------- Da, mog prijatelja.
Tamhle zrovna přichází! Е-о -а там----- --ла--! Е-- г- т--- и-- д------ Е-о г- т-м- и-а д-л-з-! ----------------------- Ено га тамо иза долази! 0
Eno-ga ta-o-iza---l---! E-- g- t--- i-- d------ E-o g- t-m- i-a d-l-z-! ----------------------- Eno ga tamo iza dolazi!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!