Konverzační příručka

cs Na diskotéce   »   he ‫בדיסקוטק‬

46 [čtyřicet šest]

Na diskotéce

Na diskotéce

‫46 [ארבעים ושש]‬

46 [arba\'im w\'shesh]

‫בדיסקוטק‬

[badisqoteq]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Je to místo volné? ‫ה-- המק-ם -ז---נוי-‬ ‫--- ה---- ה-- פ----- ‫-א- ה-ק-ם ה-ה פ-ו-?- --------------------- ‫האם המקום הזה פנוי?‬ 0
h-'i--h-m-q-m-hazeh---nuy? h---- h------ h---- p----- h-'-m h-m-q-m h-z-h p-n-y- -------------------------- ha'im hamaqom hazeh panuy?
Mohu si k Vám přisednout? ‫-----לש-- -י--?‬ ‫---- ל--- ל----- ‫-פ-ר ל-ב- ל-ד-?- ----------------- ‫אפשר לשבת לידך?‬ 0
efsh----a-h--e- li----ah--ey-d-kh? e----- l------- l----------------- e-s-a- l-s-e-e- l-a-k-a-/-e-a-e-h- ---------------------------------- efshar lashevet liadkhah/leyadekh?
Prosím. ‫ב---ה-‬ ‫------- ‫-ב-ש-.- -------- ‫בבקשה.‬ 0
b-vaqa-ha-. b---------- b-v-q-s-a-. ----------- b'vaqashah.
Jak se Vám líbí ta hudba? ‫א-- מ---ת ח--ב--ניך -מ-ס-קה-‬ ‫--- מ---- ח- ב----- ה-------- ‫-י- מ-צ-ת ח- ב-י-י- ה-ו-י-ה-‬ ------------------------------ ‫איך מוצאת חן בעיניך המוסיקה?‬ 0
ey---mots-'t --n-----ne-kha hamusiqah? e--- m------ x-- b--------- h--------- e-k- m-t-e-t x-n b-e-n-y-h- h-m-s-q-h- -------------------------------------- eykh motse't xen b'eyneykha hamusiqah?
Je moc hlasitá. ‫-צ---ו-שת מ-י.‬ ‫--- ר---- מ---- ‫-צ- ר-ע-ת מ-י-‬ ---------------- ‫קצת רועשת מדי.‬ 0
qt-------e-het--i-a-. q---- r------- m----- q-s-t r-'-s-e- m-d-y- --------------------- qtsat ro'eshet miday.
Ale ta skupina hraje docela dobře. ‫אבל----קה-מנגנ- -י ----‬ ‫--- ה---- מ---- ד- ט---- ‫-ב- ה-ה-ה מ-ג-ת ד- ט-ב-‬ ------------------------- ‫אבל הלהקה מנגנת די טוב.‬ 0
av----ale--q---men-g--e- --- ---. a--- h-------- m-------- d-- t--- a-a- h-l-h-q-h m-n-g-n-t d-y t-v- --------------------------------- aval halehaqah menagenet dey tov.
Chodíte sem často? ‫-- / - -ג-- / ה-ל-א- --ית---ק--ב---‬ ‫-- / ה מ--- / ה ל--- ל----- ק------- ‫-ת / ה מ-י- / ה ל-א- ל-י-י- ק-ו-ו-?- ------------------------------------- ‫את / ה מגיע / ה לכאן לעיתים קרובות?‬ 0
at----t m--i'-/--gi'ah l-ka'--l-i-i--q----t? a------ m------------- l----- l----- q------ a-a-/-t m-g-'-/-e-i-a- l-k-'- l-i-i- q-o-o-? -------------------------------------------- atah/at megi'a/megi'ah l'ka'n l'itim qrovot?
Ne, jsem tu poprvé. ‫-----א----עם--רא----.‬ ‫--- ז-- ה--- ה-------- ‫-א- ז-ת ה-ע- ה-א-ו-ה-‬ ----------------------- ‫לא, זאת הפעם הראשונה.‬ 0
lo- zo-t h-pa'a--------hon--. l-- z--- h------ h----------- l-, z-'- h-p-'-m h-r-'-h-n-h- ----------------------------- lo, zo't hapa'am hari'shonah.
Nikdy jsem tu ještě nebyl / nebyla. ‫-א ה-י-- --ן ----ע--‬ ‫-- ה---- כ-- א- פ---- ‫-א ה-י-י כ-ן א- פ-ם-‬ ---------------------- ‫לא הייתי כאן אף פעם.‬ 0
lo--a-t- ka'--af--a'-m. l- h---- k--- a- p----- l- h-i-i k-'- a- p-'-m- ----------------------- lo haiti ka'n af pa'am.
Tančíte? ‫את---- רוק- ----‬ ‫-- / ה ר--- / ת-- ‫-ת / ה ר-ק- / ת-‬ ------------------ ‫את / ה רוקד / ת?‬ 0
a-ah/-- -uq----u-ed-t? a------ r------------- a-a-/-t r-q-d-r-q-d-t- ---------------------- atah/at ruqed/ruqedet?
Možná později. ‫---י מאו-ר יו-ר.‬ ‫---- מ---- י----- ‫-ו-י מ-ו-ר י-ת-.- ------------------ ‫אולי מאוחר יותר.‬ 0
ulay--e'---- y-t--. u--- m------ y----- u-a- m-'-x-r y-t-r- ------------------- ulay me'uxar yoter.
Neumím moc dobře tancovat. ‫א-י לא---דע - ---רק-ד כל ----ו--‬ ‫--- ל- י--- / ת ל---- כ- כ- ט---- ‫-נ- ל- י-ד- / ת ל-ק-ד כ- כ- ט-ב-‬ ---------------------------------- ‫אני לא יודע / ת לרקוד כל כך טוב.‬ 0
a----- -od-/-o-a--t--i-q---kol-kha-- ---. a-- l- y----------- l----- k-- k---- t--- a-i l- y-d-/-o-a-a- l-r-o- k-l k-a-h t-v- ----------------------------------------- ani lo yode/yoda'at lirqod kol khakh tov.
To je úplně jednoduché. ‫זה--ש-- --וד.‬ ‫-- פ--- מ----- ‫-ה פ-ו- מ-ו-.- --------------- ‫זה פשוט מאוד.‬ 0
z-h pas--t m-o-. z-- p----- m---- z-h p-s-u- m-o-. ---------------- zeh pashut m'od.
Ukážu vám to. ‫אני-אר-ה ל--‬ ‫--- א--- ל--- ‫-נ- א-א- ל-.- -------------- ‫אני אראה לך.‬ 0
an---r-e- ----a--akh. a-- a---- l---------- a-i a-'-h l-k-a-l-k-. --------------------- ani ar'eh lekha/lakh.
Ne, až někdy jindy. ‫ל-, -ו-----עם אח---‬ ‫--- א--- ב--- א----- ‫-א- א-ל- ב-ע- א-ר-.- --------------------- ‫לא, אולי בפעם אחרת.‬ 0
l-- u-ay----a-a--a-e-e-. l-- u--- b------ a------ l-, u-a- b-f-'-m a-e-e-. ------------------------ lo, ulay bafa'am axeret.
Čekáte na někoho? ‫את /-ה מחכה -מ---ו - -י----‬ ‫-- / ה מ--- ל----- / מ------ ‫-ת / ה מ-כ- ל-י-ה- / מ-ש-י-‬ ----------------------------- ‫את / ה מחכה למישהו / מישהי?‬ 0
at--/-- m--aka--l'm---eh--l-mi----u? a------ m------ l------------------- a-a-/-t m-x-k-h l-m-s-e-i-l-m-s-e-u- ------------------------------------ atah/at mexakah l'mishehi/l'mishehu?
Ano, na svého přítele. ‫-ן--ל--ר-ש-י.‬ ‫--- ל--- ש---- ‫-ן- ל-ב- ש-י-‬ --------------- ‫כן, לחבר שלי.‬ 0
k-n,-l-xa-----heli. k--- l------ s----- k-n- l-x-v-r s-e-i- ------------------- ken, laxaver sheli.
Tamhle zrovna přichází! ‫-נ---וא-מג--!‬ ‫--- ה-- מ----- ‫-נ- ה-א מ-י-!- --------------- ‫הנה הוא מגיע!‬ 0
h-n-- hu--e----! h---- h- m------ h-n-h h- m-g-'-! ---------------- hineh hu megi'a!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Geny ovlivňují jazyk

Jazyk, kterým mluvíme, závisí na našem původu. Velký vliv na něj ale mají i naše geny. K tomuto závěru došli skotští badatelé. Zkoumali, jak se angličtina liší od čínštiny. Přitom zjistili, že také geny hrají svou roli. Protože geny ovlivňují vývoj našeho mozku. Jinými slovy, formují naše mozkové struktury. Tím je dána naše schopnost učit se jazyky. Klíčové jsou přitom varianty dvou genů. Pokud je určitá varianta recesivní, vyvine se tónový jazyk. Tónovými jazyky tedy mluví národy bez těchto genových variant. U tónových jazyků se význam slova rozlišuje podle výšky tónu. K tónovým jazykům patří například čínština. Pokud je však tato varianta dominantní, vyvíjí se jiné jazyky. Angličtina není tónovým jazykem. Varianty těchto genů nejsou rovnoměrně rozloženy. To znamená, že se ve světě vyskytují s různou četností. Jazyky však přežívají pouze tehdy, jsou-li nadále předávány. K tomu je zapotřebí, aby děti napodobovaly jazyk svých rodičů. Musejí se ho tedy dobře naučit. Teprve potom bude předán z generace na generaci. Genová varianta, která podněcuje tónové jazyky, je starší. Dříve bylo tedy pravděpodobně více tónových jazyků, než máme dnes. Genetické složky však nesmíme přeceňovat. Mohou pouze pomoci vysvětlit vývoj jazyků. Neexistuje ale gen pro angličtinu nebo gen pro čínštinu. Každý se může naučit jakoukoli řeč. Nepotřebujete k tomu geny, ale jen zvědavost a píli!