Frazlibro

eo Adjektivoj 2   »   be Прыметнікі 2

79 [sepdek naŭ]

Adjektivoj 2

Adjektivoj 2

79 [семдзесят дзевяць]

79 [semdzesyat dzevyats’]

Прыметнікі 2

[Prymetnіkі 2]

esperanto belarusian Ludu Pli
Mi surhavas bluan robon. На м-- с---- с------. На мне сіняя сукенка. 0
N- m-- s------ s------. Na m-- s------ s------. Na mne sіnyaya sukenka. N- m-e s-n-a-a s-k-n-a. ----------------------.
Mi surhavas ruĝan robon. На м-- ч------- с------. На мне чырвоная сукенка. 0
N- m-- c--------- s------. Na m-- c--------- s------. Na mne chyrvonaya sukenka. N- m-e c-y-v-n-y- s-k-n-a. -------------------------.
Mi surhavas verdan robon. На м-- з------ с------. На мне зялёная сукенка. 0
N- m-- z-------- s------. Na m-- z-------- s------. Na mne zyalenaya sukenka. N- m-e z-a-e-a-a s-k-n-a. ------------------------.
Mi aĉetas nigran sakon. Я к----- ч----- с----. Я купляю чорную сумку. 0
Y- k------- c------- s----. Ya k------- c------- s----. Ya kuplyayu chornuyu sumku. Y- k-p-y-y- c-o-n-y- s-m-u. --------------------------.
Mi aĉetas brunan sakon. Я к----- к--------- с----. Я купляю карычневую сумку. 0
Y- k------- k----------- s----. Ya k------- k----------- s----. Ya kuplyayu karychnevuyu sumku. Y- k-p-y-y- k-r-c-n-v-y- s-m-u. ------------------------------.
Mi aĉetas blankan sakon. Я к----- б---- с----. Я купляю белую сумку. 0
Y- k------- b----- s----. Ya k------- b----- s----. Ya kuplyayu beluyu sumku. Y- k-p-y-y- b-l-y- s-m-u. ------------------------.
Mi bezonas novan aŭton. Мн- п------- н--- а---------. Мне патрэбны новы аўтамабіль. 0
M-- p------- n--- a--------’. Mn- p------- n--- a---------. Mne patrebny novy autamabіl’. M-e p-t-e-n- n-v- a-t-m-b-l’. ---------------------------’.
Mi bezonas rapidan aŭton. Мн- п------- х---- а---------. Мне патрэбны хуткі аўтамабіль. 0
M-- p------- k----- a--------’. Mn- p------- k----- a---------. Mne patrebny khutkі autamabіl’. M-e p-t-e-n- k-u-k- a-t-m-b-l’. -----------------------------’.
Mi bezonas komfortan aŭton. Мн- п------- ў------ а---------. Мне патрэбны ўтульны аўтамабіль. 0
M-- p------- u---’n- a--------’. Mn- p------- u------ a---------. Mne patrebny utul’ny autamabіl’. M-e p-t-e-n- u-u-’n- a-t-m-b-l’. -----------------’------------’.
Supre loĝas maljuna virino. Та- н------ ж--- с----- ж------. Там наверсе жыве старая жанчына. 0
T-- n------ z---- s------ z--------. Ta- n------ z---- s------ z--------. Tam naverse zhyve staraya zhanchyna. T-m n-v-r-e z-y-e s-a-a-a z-a-c-y-a. -----------------------------------.
Supre loĝas dika virino. Та- н------ ж--- т------ ж------. Там наверсе жыве тоўстая жанчына. 0
T-- n------ z---- t------- z--------. Ta- n------ z---- t------- z--------. Tam naverse zhyve toustaya zhanchyna. T-m n-v-r-e z-y-e t-u-t-y- z-a-c-y-a. ------------------------------------.
Malsupre loĝas scivolema virino. Та- у---- ж--- ц------- ж------. Там унізе жыве цікаўная жанчына. 0
T-- u---- z---- t--------- z--------. Ta- u---- z---- t--------- z--------. Tam unіze zhyve tsіkaunaya zhanchyna. T-m u-і-e z-y-e t-і-a-n-y- z-a-c-y-a. ------------------------------------.
Niaj gastoj estis simpatiaj homoj. На-- г---- б--- п------- л----. Нашы госці былі прыемныя людзі. 0
N---- g----- b--- p-------- l-----. Na--- g----- b--- p-------- l-----. Nashy gostsі bylі pryemnyya lyudzі. N-s-y g-s-s- b-l- p-y-m-y-a l-u-z-. ----------------------------------.
Niaj gastoj estis ĝentilaj homoj. На-- г---- б--- в------- л----. Нашы госці былі ветлівыя людзі. 0
N---- g----- b--- v-------- l-----. Na--- g----- b--- v-------- l-----. Nashy gostsі bylі vetlіvyya lyudzі. N-s-y g-s-s- b-l- v-t-і-y-a l-u-z-. ----------------------------------.
Niaj gastoj estis interesaj homoj. На-- г---- б--- ц------ л----. Нашы госці былі цікавыя людзі. 0
N---- g----- b--- t-------- l-----. Na--- g----- b--- t-------- l-----. Nashy gostsі bylі tsіkavyya lyudzі. N-s-y g-s-s- b-l- t-і-a-y-a l-u-z-. ----------------------------------.
Mi havas amindajn infanojn. У м--- м---- д----. У мяне мілыя дзеці. 0
U m---- m----- d-----. U m---- m----- d-----. U myane mіlyya dzetsі. U m-a-e m-l-y- d-e-s-. ---------------------.
Sed la najbaroj havas impertinentajn infanojn. Ал- ў с------- н------- д----. Але ў суседзяў нахабныя дзеці. 0
A-- u s-------- n--------- d-----. Al- u s-------- n--------- d-----. Ale u susedzyau nakhabnyya dzetsі. A-e u s-s-d-y-u n-k-a-n-y- d-e-s-. ---------------------------------.
Ĉu viaj infanoj estas afablaj? У В-- д----- д----? У Вас добрыя дзеці? 0
U V-- d------ d-----? U V-- d------ d-----? U Vas dobryya dzetsі? U V-s d-b-y-a d-e-s-? --------------------?

Unu lingvo, multaj variaĵoj

Eĉ kiam ni parolas nur unu lingvon, ni parolas multajn lingvojn. Ĉar neniu lingvo estas memfermiĝinta sistemo. En ĉiu lingvo montriĝas multaj malsamaj dimensioj. Lingvo estas vivanta konstruo. La parolantoj ĉiam adaptiĝas al siaj alparolatoj. La homoj tial variigas la lingvon kiun ili parolas. Tiuj variaĵoj aperas diversforme. Ĉiu lingvo ekzemple havas historion. Ĝi modifiĝis kaj ankaŭ plu modifiĝos. Tion evidentigas la fakto ke la maljunuloj kaj la junuloj malsame parolas. Ekzistas ankaŭ malsamaj dialektoj en la plej multaj lingvoj. Sed multaj dialektparolantoj kapablas adaptiĝi al sia ĉirkaŭaĵo. En difinitaj situacioj ili parolas la norman lingvon. Malsamaj sociaj grupoj havas malsamajn lingvojn. Ekzemploj de tio estas la junulara lingvo aŭ la ĉasistara lingvo. La plej multaj homoj parolas laboreje alie ol hejme. Multaj ankaŭ uzas fakan lingvon laboreje. Diferencoj ankaŭ aperas en la parola kaj skriba lingvoj. La parola lingvo ĝenerale multe pli simplas ol la skriba. Tiu diferenco povas esti tre granda. Tio estas la kazo kiam la skribaj lingvoj longe ne modifiĝas. La parolantoj tiam devas unue lerni skribe uzi la lingvon. Ofte diferenciĝas ankaŭ la lingvo de virinoj kaj viroj. Tiu diferenco ne tre grandas en la okcidentaj socioj. Sed estas landoj en kiuj la virinoj kaj la viroj tute malsame parolas. En iuj kulturoj ankaŭ la ĝentileco havas siajn proprajn lingvajn formojn. Do tute ne tiel facilas paroli! Ni devas tiucele atenti multajn malsamajn aferojn samtempe...