Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   kk City tour

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [қырық екі]

42 [qırıq eki]

City tour

[Qala işine ékskwrsïya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Ба--р жек-енб-д- --ық па? Б---- ж--------- а--- п-- Б-з-р ж-к-е-б-д- а-ы- п-? ------------------------- Базар жексенбіде ашық па? 0
B-za--j--s---i-e a--q-p-? B---- j--------- a--- p-- B-z-r j-k-e-b-d- a-ı- p-? ------------------------- Bazar jeksenbide aşıq pa?
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Ж-р---к- -үй-енб-д--а--қ п-? Ж------- д--------- а--- п-- Ж-р-е-к- д-й-е-б-д- а-ы- п-? ---------------------------- Жәрмеңке дүйсенбіде ашық па? 0
J-r----e-d-ysenbi-- -şıq---? J------- d--------- a--- p-- J-r-e-k- d-y-e-b-d- a-ı- p-? ---------------------------- Järmeñke düysenbide aşıq pa?
Je výstavní síň otevřena v úterý? К--ме-сейсе----е--ш----а? К---- с--------- а--- п-- К-р-е с-й-е-б-д- а-ы- п-? ------------------------- Көрме сейсенбіде ашық па? 0
Kö-m- s-y--n---e a--q pa? K---- s--------- a--- p-- K-r-e s-y-e-b-d- a-ı- p-? ------------------------- Körme seysenbide aşıq pa?
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Зоо--қ--әрс----д--а-ы--па? З----- с--------- а--- п-- З-о-а- с-р-е-б-д- а-ы- п-? -------------------------- Зообақ сәрсенбіде ашық па? 0
Zo---q -är---bide a--q --? Z----- s--------- a--- p-- Z-o-a- s-r-e-b-d- a-ı- p-? -------------------------- Zoobaq särsenbide aşıq pa?
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? М-р-ж-й--ей-----де ашық -а? М------ б--------- а--- п-- М-р-ж-й б-й-е-б-д- а-ы- п-? --------------------------- Мұражай бейсенбіде ашық па? 0
M---ja--beys-nb--e-a--q pa? M------ b--------- a--- p-- M-r-j-y b-y-e-b-d- a-ı- p-? --------------------------- Murajay beysenbide aşıq pa?
Má galerie v pátek otevřeno? Г-ле----жұ-- ---- ашы- па? Г------ ж--- к--- а--- п-- Г-л-р-я ж-м- к-н- а-ы- п-? -------------------------- Галерея жұма күні ашық па? 0
G--er-ya ju----üni-a--q pa? G------- j--- k--- a--- p-- G-l-r-y- j-m- k-n- a-ı- p-? --------------------------- Galereya juma küni aşıq pa?
Může se tady fotografovat? С-р-т-- т---р-г----л--м-? С------ т------- б--- м-- С-р-т-е т-с-р-г- б-л- м-? ------------------------- Суретке түсіруге бола ма? 0
S---tke-----rwge --l- --? S------ t------- b--- m-- S-r-t-e t-s-r-g- b-l- m-? ------------------------- Swretke tüsirwge bola ma?
Musí se platit vstup? К-ру-ақ--ы -а? К--- а---- м-- К-р- а-ы-ы м-? -------------- Кіру ақылы ма? 0
K--w-aq--ı m-? K--- a---- m-- K-r- a-ı-ı m-? -------------- Kirw aqılı ma?
Kolik stojí vstup? Кі-у-қ--ш--тұ-а-ы? К--- қ---- т------ К-р- қ-н-а т-р-д-? ------------------ Кіру қанша тұрады? 0
K-r--q---a t----ı? K--- q---- t------ K-r- q-n-a t-r-d-? ------------------ Kirw qanşa turadı?
Poskytuje se skupinová sleva? Т-пт-рға-ж-ңі-ді--б-р---? Т------- ж------- б-- м-- Т-п-а-ғ- ж-ң-л-і- б-р м-? ------------------------- Топтарға жеңілдік бар ма? 0
T-pt-rğa -eñ--di- --- ma? T------- j------- b-- m-- T-p-a-ğ- j-ñ-l-i- b-r m-? ------------------------- Toptarğa jeñildik bar ma?
Poskytuje se sleva pro děti? Балала----ж---л-і- -ар--а? Б-------- ж------- б-- м-- Б-л-л-р-а ж-ң-л-і- б-р м-? -------------------------- Балаларға жеңілдік бар ма? 0
B--a-a-ğa je---dik-b-r---? B-------- j------- b-- m-- B-l-l-r-a j-ñ-l-i- b-r m-? -------------------------- Balalarğa jeñildik bar ma?
Poskytuje se studentská sleva? Студент-е-ге--ең--ді--б-р--а? С----------- ж------- б-- м-- С-у-е-т-е-г- ж-ң-л-і- б-р м-? ----------------------------- Студенттерге жеңілдік бар ма? 0
St-de--t-rge---ñ-ldik -a- --? S----------- j------- b-- m-- S-w-e-t-e-g- j-ñ-l-i- b-r m-? ----------------------------- Stwdentterge jeñildik bar ma?
Co je to za budovu? Б-л ----а- -им--а-? Б-- қ----- ғ------- Б-л қ-н-а- ғ-м-р-т- ------------------- Бұл қандай ғимарат? 0
B-----n-ay----ar-t? B-- q----- ğ------- B-l q-n-a- ğ-m-r-t- ------------------- Bul qanday ğïmarat?
Jak stará je ta budova? Бұ- --марат-а қа----ж-- --л--н? Б-- ғ-------- қ---- ж-- б------ Б-л ғ-м-р-т-а қ-н-а ж-л б-л-а-? ------------------------------- Бұл ғимаратқа қанша жыл болған? 0
B----ï--r-t-a -an------ ---ğan? B-- ğ-------- q---- j-- b------ B-l ğ-m-r-t-a q-n-a j-l b-l-a-? ------------------------------- Bul ğïmaratqa qanşa jıl bolğan?
Kdo tu budovu postavil? Бұ------р-т-- --м--а---н? Б-- ғ-------- к-- с------ Б-л ғ-м-р-т-ы к-м с-л-а-? ------------------------- Бұл ғимаратты кім салған? 0
B-l--ï-arat-ı k----alğ--? B-- ğ-------- k-- s------ B-l ğ-m-r-t-ı k-m s-l-a-? ------------------------- Bul ğïmarattı kim salğan?
Zajímám se o architekturu. Мен сәу-е--өн-рі---қы----м-н. М-- с----- ө------ қ--------- М-н с-у-е- ө-е-і-е қ-з-ғ-м-н- ----------------------------- Мен сәулет өнеріне қызығамын. 0
M-n --wl-t--n--ine-q-z-ğ-mı-. M-- s----- ö------ q--------- M-n s-w-e- ö-e-i-e q-z-ğ-m-n- ----------------------------- Men säwlet önerine qızığamın.
Zajímám se o umění. Мен-ө----е-қ---ға-ы-. М-- ө----- қ--------- М-н ө-е-г- қ-з-ғ-м-н- --------------------- Мен өнерге қызығамын. 0
Me--ön---- --z-ğamın. M-- ö----- q--------- M-n ö-e-g- q-z-ğ-m-n- --------------------- Men önerge qızığamın.
Zajímám se o malířství. Мен кө--е--су----е--ыз-ғ---н. М-- к----- с------ қ--------- М-н к-р-е- с-р-т-е қ-з-ғ-м-н- ----------------------------- Мен көркем суретке қызығамын. 0
Me- kö-kem swre--e --z----ın. M-- k----- s------ q--------- M-n k-r-e- s-r-t-e q-z-ğ-m-n- ----------------------------- Men körkem swretke qızığamın.

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...