Konverzační příručka

cs Prohlídka města   »   uk Екскурсія до міста

42 [čtyřicet dva]

Prohlídka města

Prohlídka města

42 [сорок два]

42 [sorok dva]

Екскурсія до міста

[Ekskursiya do mista]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Je tržnice otevřena v neděli? Ч--ві--р--ий -и-ок щ--е-ілі? Ч- в-------- p---- щ-------- Ч- в-д-р-т-й p-н-к щ-н-д-л-? ---------------------------- Чи відкритий pинок щонеділі? 0
Ch------r--y-̆---------ch-n--il-? C-- v--------- p---- s----------- C-y v-d-r-t-y- p-n-k s-c-o-e-i-i- --------------------------------- Chy vidkrytyy̆ pynok shchonedili?
Je výstaviště otevřeno v pondělí? Чи --д-р-т-й-Ярмаро----по-е---ка Ч- в-------- Я------ щ---------- Ч- в-д-р-т-й Я-м-р-к щ-п-н-д-л-а -------------------------------- Чи відкритий Ярмарок щопонеділка 0
C-- -idk--t--̆ --r-ar-k shc-opo----lka C-- v--------- Y------- s------------- C-y v-d-r-t-y- Y-r-a-o- s-c-o-o-e-i-k- -------------------------------------- Chy vidkrytyy̆ Yarmarok shchoponedilka
Je výstavní síň otevřena v úterý? Чи-відк-ит--вис-а-к--що-----рк-? Ч- в------- в------- щ---------- Ч- в-д-р-т- в-с-а-к- щ-в-в-і-к-? -------------------------------- Чи відкрита виставка щовівтірка? 0
C-y v-----t--------k- -h---v---ir--? C-- v------- v------- s------------- C-y v-d-r-t- v-s-a-k- s-c-o-i-t-r-a- ------------------------------------ Chy vidkryta vystavka shchovivtirka?
Má zoologická zahrada ve středu otevřeno? Ч- --д-ри-и-----п-р--щ--е---и? Ч- в-------- з------ щ-------- Ч- в-д-р-т-й з-о-а-к щ-с-р-д-? ------------------------------ Чи відкритий зоопарк щосереди? 0
C-y-v-------y̆ z-o--r--s--h---re-y? C-- v--------- z------ s----------- C-y v-d-r-t-y- z-o-a-k s-c-o-e-e-y- ----------------------------------- Chy vidkrytyy̆ zoopark shchoseredy?
Má muzeum ve čtvrtek otevřeno? Чи -і-кр--и- -уз-й-щ---т-ер--? Ч- в-------- м---- щ---------- Ч- в-д-р-т-й м-з-й щ-ч-т-е-г-? ------------------------------ Чи відкритий музей щочетверга? 0
Chy -idk-ytyy--muzey̆ s-ch-ch-tver--? C-- v--------- m----- s-------------- C-y v-d-r-t-y- m-z-y- s-c-o-h-t-e-h-? ------------------------------------- Chy vidkrytyy̆ muzey̆ shchochetverha?
Má galerie v pátek otevřeno? Ч--в-дк-ита---лерея-що---т----? Ч- в------- г------ щ---------- Ч- в-д-р-т- г-л-р-я щ-п-я-н-ц-? ------------------------------- Чи відкрита галерея щоп’ятниці? 0
Ch- -id-ry-a--a--r-ya -hchop'--tn--s-? C-- v------- h------- s--------------- C-y v-d-r-t- h-l-r-y- s-c-o-'-a-n-t-i- -------------------------------------- Chy vidkryta halereya shchop'yatnytsi?
Může se tady fotografovat? Ч- м---- ф-то----уват-? Ч- м---- ф------------- Ч- м-ж-а ф-т-г-а-у-а-и- ----------------------- Чи можна фотографувати? 0
Chy-m-zhn--f--o-r-fuvaty? C-- m----- f------------- C-y m-z-n- f-t-h-a-u-a-y- ------------------------- Chy mozhna fotohrafuvaty?
Musí se platit vstup? Чи----р-бн- п-ати-и -а ----? Ч- п------- п------ з- в---- Ч- п-т-і-н- п-а-и-и з- в-і-? ---------------------------- Чи потрібно платити за вхід? 0
Ch---ot-ibn- p-a-----za -k--d? C-- p------- p------ z- v----- C-y p-t-i-n- p-a-y-y z- v-h-d- ------------------------------ Chy potribno platyty za vkhid?
Kolik stojí vstup? Ск--ь-и к---ує-----? С------ к----- в---- С-і-ь-и к-ш-у- в-і-? -------------------- Скільки коштує вхід? 0
Skil--- ko---uy- -k-id? S------ k------- v----- S-i-ʹ-y k-s-t-y- v-h-d- ----------------------- Skilʹky koshtuye vkhid?
Poskytuje se skupinová sleva? Чи є---иж-- дл----у-? Ч- є з----- д-- г---- Ч- є з-и-к- д-я г-у-? --------------------- Чи є знижка для груп? 0
Chy-ye-zn-zhka -l-a-hr-p? C-- y- z------ d--- h---- C-y y- z-y-h-a d-y- h-u-? ------------------------- Chy ye znyzhka dlya hrup?
Poskytuje se sleva pro děti? Ч------и-ка --- -----? Ч- є з----- д-- д----- Ч- є з-и-к- д-я д-т-й- ---------------------- Чи є знижка для дітей? 0
Chy y- -nyz--- -lya-d--e--? C-- y- z------ d--- d------ C-y y- z-y-h-a d-y- d-t-y-? --------------------------- Chy ye znyzhka dlya ditey̆?
Poskytuje se studentská sleva? Чи - ---ж-- -ля-сту--нтів? Ч- є з----- д-- с--------- Ч- є з-и-к- д-я с-у-е-т-в- -------------------------- Чи є знижка для студентів? 0
Ch---e-z----k- d-y- --ud-n-iv? C-- y- z------ d--- s--------- C-y y- z-y-h-a d-y- s-u-e-t-v- ------------------------------ Chy ye znyzhka dlya studentiv?
Co je to za budovu? Що--е-за--у--вл-? Щ- ц- з- б------- Щ- ц- з- б-д-в-я- ----------------- Що це за будівля? 0
S---o---e-z- b--iv-ya? S---- t-- z- b-------- S-c-o t-e z- b-d-v-y-? ---------------------- Shcho tse za budivlya?
Jak stará je ta budova? С--л--и ----в-ц-й -у-і-л-? С------ р---- ц-- б------- С-і-ь-и р-к-в ц-й б-д-в-і- -------------------------- Скільки років цій будівлі? 0
Sk--ʹky--o--v tsiy--bu-iv--? S------ r---- t---- b------- S-i-ʹ-y r-k-v t-i-̆ b-d-v-i- ---------------------------- Skilʹky rokiv tsiy̆ budivli?
Kdo tu budovu postavil? Х---п---д--ав -ю--уд-вл-? Х-- п-------- ц- б------- Х-о п-б-д-в-в ц- б-д-в-ю- ------------------------- Хто побудував цю будівлю? 0
Kh-- --bu-uv--------b-di-l-u? K--- p-------- t--- b-------- K-t- p-b-d-v-v t-y- b-d-v-y-? ----------------------------- Khto pobuduvav tsyu budivlyu?
Zajímám se o architekturu. Я-ціка-л-с--а-хіте-ту---. Я ц-------- а------------ Я ц-к-в-ю-я а-х-т-к-у-о-. ------------------------- Я цікавлюся архітектурою. 0
YA---i-a---us-----khitek-u--y-. Y- t----------- a-------------- Y- t-i-a-l-u-y- a-k-i-e-t-r-y-. ------------------------------- YA tsikavlyusya arkhitekturoyu.
Zajímám se o umění. Я цікав--ся--и----тв--. Я ц-------- м---------- Я ц-к-в-ю-я м-с-е-т-о-. ----------------------- Я цікавлюся мистецтвом. 0
YA-ts-k--lyus-a --s-e----om. Y- t----------- m----------- Y- t-i-a-l-u-y- m-s-e-s-v-m- ---------------------------- YA tsikavlyusya mystetstvom.
Zajímám se o malířství. Я -і--в-юся--и-о-ис--. Я ц-------- ж--------- Я ц-к-в-ю-я ж-в-п-с-м- ---------------------- Я цікавлюся живописом. 0
Y- -----vlyu-ya--h----y-om. Y- t----------- z---------- Y- t-i-a-l-u-y- z-y-o-y-o-. --------------------------- YA tsikavlyusya zhyvopysom.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Rychlé a pomalé jazyky

Na světě je přes 6 000 jazyků. Všechny mají však stejnou funkci. Pomáhají nám vyměnit si informace. To probíhá v každém jazyce jinak. Neboť každý jazyk se řídí svými vlastními pravidly. Rychlost, kterou se hovoří, se také liší. To prokázali jazykovědci v četných studiích. Za tímto účelem byly krátké texty přeloženy do více jazyků. Rodilí mluvčí pak tyto texty nahlas přečetli. Výsledky byly jednoznačné. Japonština a španělština jsou nejrychlejšími jazyky. V těchto jazycích se vysloví téměř 8 slabik za vteřinu. Číňané mluví mnohem pomaleji. Vysloví v průměru pouze 5 slabik za minutu. Rychlost závisí na složitosti slabik. Pokud jsou slabiky složité, je mluvení delší. Například v němčině má slabika průměrně tři hlásky. Proto je němčina relativně pomalá. Mluvit rychle však neznamená, že si toho lidé více sdělí. Právě naopak! Ve slabikách, které jsou vyslovovány rychle, je obsaženo jen málo informací. Přestože tedy Japonci mluví rychle, předávají si málo informací. Naproti tomu „pomalí” Číňané vyjádří málo slovy hodně věcí. Anglické slabiky obsahují také mnoho informací. Zajímavé je, že všechny zkoumané jazyky jsou téměř stejně efektivní! To znamená, že kdo mluví pomaleji, řekne více. A kdo mluví rychleji, potřebuje více slov. V konečném důsledku tedy všichni dosáhnou cíle ve stejném čase...