Konverzační příručka

cs Včera – dnes – zítra   »   ka გუშინ – დღეს – ხვალ

10 [deset]

Včera – dnes – zítra

Včera – dnes – zítra

10 [ათი]

10 [ati]

გუშინ – დღეს – ხვალ

[gushin – dghes – khval]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština gruzínština Poslouchat Více
Včera byla sobota. გუ-ი--შ-ბათ---ყო. გ---- შ----- ი--- გ-შ-ნ შ-ბ-თ- ი-ო- ----------------- გუშინ შაბათი იყო. 0
g--h-n-s--bat--i-o. g----- s------ i--- g-s-i- s-a-a-i i-o- ------------------- gushin shabati iqo.
Včera jsem byl / byla v kině. გ-ში- კინო-- -ი-ა--. გ---- კ----- ვ------ გ-შ-ნ კ-ნ-შ- ვ-ყ-ვ-. -------------------- გუშინ კინოში ვიყავი. 0
g-s-i- k'--oshi--iq-vi. g----- k------- v------ g-s-i- k-i-o-h- v-q-v-. ----------------------- gushin k'inoshi viqavi.
Ten film byl zajímavý. ფი--ი-იყო-სა-ნტე-ე--. ფ---- ი-- ს---------- ფ-ლ-ი ი-ო ს-ი-ტ-რ-ს-. --------------------- ფილმი იყო საინტერესო. 0
pi----iq- sa--t'--e-o. p---- i-- s----------- p-l-i i-o s-i-t-e-e-o- ---------------------- pilmi iqo saint'ereso.
Dnes je neděle. დ-ეს--რის-კ--რა. დ--- ა--- კ----- დ-ე- ა-ი- კ-ი-ა- ---------------- დღეს არის კვირა. 0
dgh---a--- k-v--a. d---- a--- k------ d-h-s a-i- k-v-r-. ------------------ dghes aris k'vira.
Dnes nepracuji. დ-ე- -რ ---შ--ბ. დ--- ა- ვ------- დ-ე- ა- ვ-უ-ა-ბ- ---------------- დღეს არ ვმუშაობ. 0
d-h-s -- ----hao-. d---- a- v-------- d-h-s a- v-u-h-o-. ------------------ dghes ar vmushaob.
Zůstanu doma. მე-სა-ლში დ-ვრჩ---. მ- ს----- დ-------- მ- ს-ხ-შ- დ-ვ-ჩ-ბ-. ------------------- მე სახლში დავრჩები. 0
me-s-k--shi---vr--eb-. m- s------- d--------- m- s-k-l-h- d-v-c-e-i- ---------------------- me sakhlshi davrchebi.
Zítra je pondělí. ხ--ლ-ო---ბათია. ხ--- ო--------- ხ-ა- ო-შ-ბ-თ-ა- --------------- ხვალ ორშაბათია. 0
kh-a--or--ab-t--. k---- o---------- k-v-l o-s-a-a-i-. ----------------- khval orshabatia.
Zítra zase pracuji. ხ-ალ-ის-ვ-ვმუშაო-. ხ--- ი--- ვ------- ხ-ა- ი-ე- ვ-უ-ა-ბ- ------------------ ხვალ ისევ ვმუშაობ. 0
khv-- -sev-v---ha--. k---- i--- v-------- k-v-l i-e- v-u-h-o-. -------------------- khval isev vmushaob.
Pracuji v kanceláři. მე--ფი--ი----შაობ. მ- ო----- ვ------- მ- ო-ი-შ- ვ-უ-ა-ბ- ------------------ მე ოფისში ვმუშაობ. 0
me -pi--hi --us-a-b. m- o------ v-------- m- o-i-s-i v-u-h-o-. -------------------- me opisshi vmushaob.
Kdo je to? ე--ვ-ნ--რის? ე- ვ-- ა---- ე- ვ-ნ ა-ი-? ------------ ეს ვინ არის? 0
e---i- ar--? e- v-- a---- e- v-n a-i-? ------------ es vin aris?
To je Petr. ეს--ეტე-ი-. ე- პ------- ე- პ-ტ-რ-ა- ----------- ეს პეტერია. 0
es -'e--e-ia. e- p--------- e- p-e-'-r-a- ------------- es p'et'eria.
Petr je student. პ----- ----ე-ტია. პ----- ს--------- პ-ტ-რ- ს-უ-ე-ტ-ა- ----------------- პეტერი სტუდენტია. 0
p-e-'-ri ---ud-nt'i-. p------- s----------- p-e-'-r- s-'-d-n-'-a- --------------------- p'et'eri st'udent'ia.
Kdo je to? ეს-ვი- -რ--? ე- ვ-- ა---- ე- ვ-ნ ა-ი-? ------------ ეს ვინ არის? 0
e--v-n-ar-s? e- v-- a---- e- v-n a-i-? ------------ es vin aris?
To je Marta. ე- არ-ს --რთ-. ე- ა--- მ----- ე- ა-ი- მ-რ-ა- -------------- ეს არის მართა. 0
es a--- --r--. e- a--- m----- e- a-i- m-r-a- -------------- es aris marta.
Marta je sekretářka. მ-რთა მ-ი-ა--ა. მ---- მ-------- მ-რ-ა მ-ი-ა-ი-. --------------- მართა მდივანია. 0
marta -div----. m---- m-------- m-r-a m-i-a-i-. --------------- marta mdivania.
Petr a Marta jsou přátelé. პე--რი -- --რთ- --გ-ბრე-- -რიან. პ----- დ- მ---- მ-------- ა----- პ-ტ-რ- დ- მ-რ-ა მ-გ-ბ-ე-ი ა-ი-ნ- -------------------------------- პეტერი და მართა მეგობრები არიან. 0
p-et---- ----a-t---eg-b--bi-a----. p------- d- m---- m-------- a----- p-e-'-r- d- m-r-a m-g-b-e-i a-i-n- ---------------------------------- p'et'eri da marta megobrebi arian.
Petr je Martin přítel. პ-ტ-რი -არ--- ---ობარ--. პ----- მ----- მ--------- პ-ტ-რ- მ-რ-ა- მ-გ-ბ-რ-ა- ------------------------ პეტერი მართას მეგობარია. 0
p--t'--- marta--meg--ar-a. p------- m----- m--------- p-e-'-r- m-r-a- m-g-b-r-a- -------------------------- p'et'eri martas megobaria.
Marta je Petrova přítelkyně. მა-თ---ეტ---ს-მ--ო---ია. მ---- პ------ მ--------- მ-რ-ა პ-ტ-რ-ს მ-გ-ბ-რ-ა- ------------------------ მართა პეტერის მეგობარია. 0
ma-t--p-e-'e--s m-g-bar--. m---- p-------- m--------- m-r-a p-e-'-r-s m-g-b-r-a- -------------------------- marta p'et'eris megobaria.

Učení ve spánku

Znalost cizích jazyků patří dnes k všeobecnému vzdělání. Kdyby jen nebylo to učení tak namáhavé! Pro všechny, kteří s tím mají problémy, máme dobrou zprávu. Neboť nejefektivnější je učení ve spánku. To je závěr několika vědeckých studií. A toho můžeme využít právě při studiu jazyků. Ve spánku zpracováváme zážitky z celého dne. Náš mozek analyzuje nové dojmy. Všechno, co jsme zažili, znovu promyslí. V našem mozku se ukládá nový obsah. Zvlášť dobře se uloží to, co se událo těsně před usnutím. Proto je dobré si důležité věci večer před usnutím ještě zopakovat. Za každý obsah učení odpovídá jiná fáze spánku. REM fáze spánku podporuje psychomotorické učení. Sem patří například hudba nebo sport. Naproti tomu k osvojení samotných znalostí dochází v hlubokém spánku. V něm se opakuje všechno, co jsme učením získali. Takže také slovíčka a gramatika! Když se učíme jazyky, musí náš mozek hodně pracovat. Musí si uložit nová slova a nová pravidla. Ve spánku se všechno odehrává znovu. Vědci to nazývají fází přehrávání. Důležité však je, abychom spali dobře. Tělo i duše si musí dobře odpočinout. Jen tak může mozek dokonale pracovat. Můžeme tedy říci: dobrý spánek znamená dobrou paměť. Zatímco my odpočíváme, je náš mozek stále aktivní… Takže: Gute Nacht, good night, buona notte, dobrou noc!