Konverzační příručka

cs Na letišti   »   he ‫בשדה התעופה‬

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

‫35 [שלושים וחמש]‬

35 [shloshim w\'xamesh]

‫בשדה התעופה‬

[bissdeh hate'ufah]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. ‫אני ר----ל-זמ-- מ-ו----י---לאת---.‬ ‫--- ר--- ל----- מ--- ב---- ל------- ‫-נ- ר-צ- ל-ז-י- מ-ו- ב-י-ה ל-ת-נ-.- ------------------------------------ ‫אני רוצה להזמין מקום בטיסה לאתונה.‬ 0
ani-r-----/ro-s-- l'-az-i- m-qom b------ l----n-h. a-- r------------ l------- m---- b------ l-------- a-i r-t-e-/-o-s-h l-h-z-i- m-q-m b-t-s-h l-a-u-a-. -------------------------------------------------- ani rotseh/rotsah l'hazmin maqom batisah l'atunah.
Je to přímý let? ‫-א---ו ט-ס- י-----‬ ‫--- ז- ט--- י------ ‫-א- ז- ט-ס- י-י-ה-‬ -------------------- ‫האם זו טיסה ישירה?‬ 0
ha'-m -- --s-h-y--hi---? h---- z- t---- y-------- h-'-m z- t-s-h y-s-i-a-? ------------------------ ha'im zo tisah y'shirah?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. ‫-------ה-מ--ם -יד -ח--ן, ל--מ------‬ ‫--- ר--- מ--- ל-- ה----- ל- מ------- ‫-נ- ר-צ- מ-ו- ל-ד ה-ל-ן- ל- מ-ש-י-.- ------------------------------------- ‫אני רוצה מקום ליד החלון, לא מעשנים.‬ 0
aan--rotse-/rot-ah-ma-o- ---- -a--l-n,--- ----s-nim. a--- r------------ m---- l--- h------- l- m--------- a-n- r-t-e-/-o-s-h m-q-m l-a- h-x-l-n- l- m-'-s-n-m- ---------------------------------------------------- aani rotseh/rotsah maqom liad haxalon, lo me'ashnim.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. ‫-ני---צ- ל-שר -ת -הזמנה.‬ ‫--- ר--- ל--- א- ה------- ‫-נ- ר-צ- ל-ש- א- ה-ז-נ-.- -------------------------- ‫אני רוצה לאשר את ההזמנה.‬ 0
a-ni-r-t----rot-----'ash-r e- hahazmanah. a--- r------------ l------ e- h---------- a-n- r-t-e-/-o-s-h l-a-h-r e- h-h-z-a-a-. ----------------------------------------- aani rotseh/rotsah l'asher et hahazmanah.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. ‫--י-ר-צ- ---ל את ה-ז-נה.‬ ‫--- ר--- ל--- א- ה------- ‫-נ- ר-צ- ל-ט- א- ה-ז-נ-.- -------------------------- ‫אני רוצה לבטל את ההזמנה.‬ 0
aan- ro----/-ots---l-v---- -t-h-hazman-h. a--- r------------ l------ e- h---------- a-n- r-t-e-/-o-s-h l-v-t-l e- h-h-z-a-a-. ----------------------------------------- aani rotseh/rotsah l'vatel et hahazmanah.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. ‫אני-ר--ה-ל-נ-- את--ה-מ--.‬ ‫--- ר--- ל---- א- ה------- ‫-נ- ר-צ- ל-נ-ת א- ה-ז-נ-.- --------------------------- ‫אני רוצה לשנות את ההזמנה.‬ 0
a----r-t-eh/----ah -'s---o- -- --haz-ana-. a--- r------------ l------- e- h---------- a-n- r-t-e-/-o-s-h l-s-a-o- e- h-h-z-a-a-. ------------------------------------------ aani rotseh/rotsah l'shanot et hahazmanah.
Kdy letí příští letadlo do Říma? ‫--י---צ-ת -ט-סה הב-ה-ל---א?‬ ‫--- י---- ה---- ה--- ל------ ‫-ת- י-צ-ת ה-י-ה ה-א- ל-ו-א-‬ ----------------------------- ‫מתי יוצאת הטיסה הבאה לרומא?‬ 0
m-t-y-yo-se-t -atisah-h--a'-- ---om-? m---- y------ h------ h------ l------ m-t-y y-t-e-t h-t-s-h h-b-'-h l-r-m-? ------------------------------------- matay yotse't hatisah haba'ah l'roma?
Jsou tam ještě dvě volná místa? ‫י---ו- שנ- מ-ומו- -נו--ם-‬ ‫-- ע-- ש-- מ----- פ------- ‫-ש ע-ד ש-י מ-ו-ו- פ-ו-י-?- --------------------------- ‫יש עוד שני מקומות פנויים?‬ 0
yesh ---s-n-----q-------uim? y--- o- s---- m------ p----- y-s- o- s-n-y m-q-m-t p-u-m- ---------------------------- yesh od shney m'qomot pnuim?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. ‫-א---ש -ק-עוד--ק------י אחד.‬ ‫--- י- ר- ע-- מ--- פ--- א---- ‫-א- י- ר- ע-ד מ-ו- פ-ו- א-ד-‬ ------------------------------ ‫לא, יש רק עוד מקום פנוי אחד.‬ 0
lo--yesh ra--od ---om --nuy exa-. l-- y--- r-- o- m---- p---- e---- l-, y-s- r-q o- m-q-m p-n-y e-a-. --------------------------------- lo, yesh raq od maqom panuy exad.
Kdy přistaneme? ‫-איזו-שעה---חת?‬ ‫----- ש-- נ----- ‫-א-ז- ש-ה נ-ח-?- ----------------- ‫באיזו שעה ננחת?‬ 0
b------s-a--- -in-a-? b----- s----- n------ b-e-z- s-a-a- n-n-a-? --------------------- b'eyzo sha'ah ninxat?
Kdy tam budeme? ‫ב------עה-נגי-?‬ ‫----- ש-- נ----- ‫-א-ז- ש-ה נ-י-?- ----------------- ‫באיזו שעה נגיע?‬ 0
b-e--- s-a--h -ag--? b----- s----- n----- b-e-z- s-a-a- n-g-a- -------------------- b'eyzo sha'ah nagia?
Kdy jede autobus do centra? ‫ב-י-ו -עה-יש או--בו--למ----ה----‬ ‫----- ש-- י- א------ ל---- ה----- ‫-א-ז- ש-ה י- א-ט-ב-ס ל-ר-ז ה-י-?- ---------------------------------- ‫באיזו שעה יש אוטובוס למרכז העיר?‬ 0
b'------ha'ah --sh -t---- -'-e-k-z----ir? b----- s----- y--- o----- l------- h----- b-e-z- s-a-a- y-s- o-o-u- l-m-r-a- h-'-r- ----------------------------------------- b'eyzo sha'ah yesh otobus l'merkaz ha'ir?
Je to Váš kufr? ‫ה-ם-ז- המ--וד--שלך?‬ ‫--- ז- ה------ ש---- ‫-א- ז- ה-ז-ו-ה ש-ך-‬ --------------------- ‫האם זו המזוודה שלך?‬ 0
h-'im z-/-u --m-z-a-a---h-lk--/-he----? h---- z---- h--------- s--------------- h-'-m z-/-u h-m-z-a-a- s-e-k-a-s-e-a-h- --------------------------------------- ha'im zo/zu hamizwadah shelkha/shelakh?
Je to Vaše taška? ‫-אם זה --י---לך-‬ ‫--- ז- ה--- ש---- ‫-א- ז- ה-י- ש-ך-‬ ------------------ ‫האם זה התיק שלך?‬ 0
h-----ze----t-- s-elkha/shel-kh? h---- z-- h---- s--------------- h-'-m z-h h-t-q s-e-k-a-s-e-a-h- -------------------------------- ha'im zeh hatiq shelkha/shelakh?
Je to Vaše zavazadlo? ‫--- ---ה-ט-ן -לך-‬ ‫--- ז- ה---- ש---- ‫-א- ז- ה-ט-ן ש-ך-‬ ------------------- ‫האם זה המטען שלך?‬ 0
h-'-m ze- -ami-'-- sh-----/-h--a-h? h---- z-- h------- s--------------- h-'-m z-h h-m-t-a- s-e-k-a-s-e-a-h- ----------------------------------- ha'im zeh hamit'an shelkha/shelakh?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? ‫כמה --ו-ד-ת--ו---ל- לק---‬ ‫--- מ------ מ--- ל- ל----- ‫-מ- מ-ו-ד-ת מ-ת- ל- ל-ח-?- --------------------------- ‫כמה מזוודות מותר לי לקחת?‬ 0
k------iz-a-----uta---i-laq-xa-? k---- m------- m---- l- l------- k-m-h m-z-a-o- m-t-r l- l-q-x-t- -------------------------------- kamah mizwadot mutar li laqaxat?
Dvacet kilo. ‫----ם-ק--ו-‬ ‫----- ק----- ‫-ש-י- ק-ל-.- ------------- ‫עשרים קילו.‬ 0
ess--- -ilo. e----- q---- e-s-i- q-l-. ------------ essrim qilo.
Cože, jen dvacet kilo? ‫בא-ת- -ק עש-ים--י---‬ ‫----- ר- ע---- ק----- ‫-א-ת- ר- ע-ר-ם ק-ל-?- ---------------------- ‫באמת, רק עשרים קילו?‬ 0
b-e-e-,-r-- ess-im q-l-? b------ r-- e----- q---- b-e-e-, r-q e-s-i- q-l-? ------------------------ b'emet, raq essrim qilo?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!