Konverzační příručka

cs Nehoda   »   he ‫תקר ברכב‬

39 [třicet devět]

Nehoda

Nehoda

‫39 [שלושים ותשע]‬

39 [shloshim w\'tesha]

‫תקר ברכב‬

[teqer barekhev]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hebrejština Poslouchat Více
Kde je nejbližší pumpa? ‫הי-ן נ--א--ת----הד---ה-רוב-?‬ ‫---- נ---- ת--- ה--- ה------- ‫-י-ן נ-צ-ת ת-נ- ה-ל- ה-ר-ב-?- ------------------------------ ‫היכן נמצאת תחנת הדלק הקרובה?‬ 0
h-----n -im-se-t--axa-----a-eleq -aqro-ah? h------ n------- t------ h------ h-------- h-y-h-n n-m-s-'- t-x-n-t h-d-l-q h-q-o-a-? ------------------------------------------ heykhan nimtse't taxanat hadeleq haqrovah?
Píchnul / píchla jsem. ‫---ל---ק-.‬ ‫-- ל- ת---- ‫-ש ל- ת-ר-‬ ------------ ‫יש לי תקר.‬ 0
ye-h--i-t-q--. y--- l- t----- y-s- l- t-q-r- -------------- yesh li teqer.
Můžete mi vyměnit kolo? ‫-וכל-----ל-ח-י- -- --מי-?‬ ‫---- / י ל----- א- ה------ ‫-ו-ל / י ל-ח-י- א- ה-מ-ג-‬ --------------------------- ‫תוכל / י להחליף את הצמיג?‬ 0
t-k--l/t-khli l'hax--- e----t-am-g? t------------ l------- e- h-------- t-k-a-/-u-h-i l-h-x-i- e- h-t-a-i-? ----------------------------------- tukhal/tukhli l'haxlif et hatsamig?
Potřebuji několik litrů nafty. ‫--י צ--ך--מ- ל-ט--ם ד---.‬ ‫--- צ--- כ-- ל----- ד----- ‫-נ- צ-י- כ-ה ל-ט-י- ד-ז-.- --------------------------- ‫אני צריך כמה ליטרים דיזל.‬ 0
a-i --ar--h-----k------m-h ----im d--el. a-- t--------------- k---- l----- d----- a-i t-a-i-h-t-r-k-a- k-m-h l-t-i- d-z-l- ---------------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah kamah litrim dizel.
Nemám už žádný benzín. ‫-י--לי יו------.‬ ‫--- ל- י--- ד---- ‫-י- ל- י-ת- ד-ק-‬ ------------------ ‫אין לי יותר דלק.‬ 0
eyn l--yote- d-l--. e-- l- y---- d----- e-n l- y-t-r d-l-q- ------------------- eyn li yoter deleq.
Máte rezervní kanystr? ‫י- ל----יכל רז-ווי-‬ ‫-- ל-- מ--- ר------- ‫-ש ל-ם מ-כ- ר-ר-ו-?- --------------------- ‫יש לכם מיכל רזרווי?‬ 0
y-s---a------e--h-l re-erw-? y--- l----- m------ r------- y-s- l-k-e- m-y-h-l r-z-r-i- ---------------------------- yesh lakhem meykhal rezerwi?
Kde si mohu zatelefonovat? ‫-י-- -יתן לטלפן-כאן?‬ ‫---- נ--- ל---- כ---- ‫-י-ן נ-ת- ל-ל-ן כ-ן-‬ ---------------------- ‫היכן ניתן לטלפן כאן?‬ 0
heyk-a-----an l---lfen k--n? h------ n---- l------- k---- h-y-h-n n-t-n l-t-l-e- k-'-? ---------------------------- heykhan nitan l'talfen ka'n?
Potřebuji odtahovou službu. ‫א-- --י- - ה-שיר-- --י--.‬ ‫--- צ--- / ה ש---- ג------ ‫-נ- צ-י- / ה ש-ר-ת ג-י-ה-‬ --------------------------- ‫אני צריך / ה שירות גרירה.‬ 0
a-- -sa-ikh/--ri-h-h----rut grir-h. a-- t--------------- s----- g------ a-i t-a-i-h-t-r-k-a- s-i-u- g-i-a-. ----------------------------------- ani tsarikh/tsrikhah shirut grirah.
Hledám autoopravnu. ‫--י-מח-ש-/---מו--.‬ ‫--- מ--- / ת מ----- ‫-נ- מ-פ- / ת מ-ס-.- -------------------- ‫אני מחפש / ת מוסך.‬ 0
ani ----pe--/m---pes-e- ------. a-- m------------------ m------ a-i m-x-p-s-/-e-a-e-s-t m-s-k-. ------------------------------- ani mexapess/mexapesset musakh.
Stala se nehoda. ‫ק-תה-ת-ו---‬ ‫---- ת------ ‫-ר-ה ת-ו-ה-‬ ------------- ‫קרתה תאונה.‬ 0
qa-----te'u-ah. q----- t------- q-r-a- t-'-n-h- --------------- qartah te'unah.
Kde je nejbližší telefon? ‫היכ- נמ----ט--ון -קרו--‬ ‫---- נ--- ה----- ה------ ‫-י-ן נ-צ- ה-ל-ו- ה-ר-ב-‬ ------------------------- ‫היכן נמצא הטלפון הקרוב?‬ 0
hey-h-n nim-sa hate-e--n--aq--o-? h------ n----- h-------- h------- h-y-h-n n-m-s- h-t-l-f-n h-q-r-v- --------------------------------- heykhan nimtsa hatelefon haqarov?
Máte u sebe mobilní telefon? ‫-ש-----לפון --יד-‬ ‫-- ל- ט---- נ----- ‫-ש ל- ט-פ-ן נ-י-?- ------------------- ‫יש לך טלפון נייד?‬ 0
yesh---k-a-la-------fo---a--d? y--- l--------- t------ n----- y-s- l-k-a-l-k- t-l-f-n n-y-d- ------------------------------ yesh lekha/lakh telefon nayad?
Potřebujeme pomoc. ‫-נחנו זק--ים לע--ה.‬ ‫----- ז----- ל------ ‫-נ-נ- ז-ו-י- ל-ז-ה-‬ --------------------- ‫אנחנו זקוקים לעזרה.‬ 0
an---- -qu--- l--e--ah. a----- z----- l-------- a-a-n- z-u-i- l-'-z-a-. ----------------------- anaxnu zquqim le'ezrah.
Zavolejte lékaře! ‫--א / י-ל-ו--!‬ ‫--- / י ל------ ‫-ר- / י ל-ו-א-‬ ---------------- ‫קרא / י לרופא!‬ 0
q----ir---l'--f-! q-------- l------ q-a-q-r-i l-r-f-! ----------------- qra/qir'i l'rofe!
Zavolejte policii! ‫ק-א-----ל-ש-רה-‬ ‫--- / י ל------- ‫-ר- / י ל-ש-ר-!- ----------------- ‫קרא / י למשטרה!‬ 0
q-a---r-- l'-is--arah! q-------- l----------- q-a-q-r-i l-m-s-t-r-h- ---------------------- qra/qir'i l'mishtarah!
Vaše doklady, prosím. ‫ה-שי-נ-- ---שה.‬ ‫-------- ב------ ‫-ר-י-נ-ת ב-ק-ה-‬ ----------------- ‫הרשיונות בבקשה.‬ 0
h--i-hyonot-b'--q---ah. h---------- b---------- h-r-s-y-n-t b-v-q-s-a-. ----------------------- harishyonot b'vaqashah.
Váš řidičský průkaz, prosím. ‫רי-יון הנ-י-ה---קשה-‬ ‫------ ה----- ב------ ‫-י-י-ן ה-ה-ג- ב-ק-ה-‬ ---------------------- ‫רישיון הנהיגה בבקשה.‬ 0
r-s--o--h-n--igah--'---as-a-. r------ h-------- b---------- r-s-y-n h-n-h-g-h b-v-q-s-a-. ----------------------------- rishyon hanehigah b'vaqashah.
Váš technický průkaz, prosím. ‫--ש--ן --כב בבק--.‬ ‫------ ה--- ב------ ‫-י-י-ן ה-כ- ב-ק-ה-‬ -------------------- ‫רישיון הרכב בבקשה.‬ 0
rishy-n -a--k--v-b-va-a-ha-. r------ h------- b---------- r-s-y-n h-r-k-e- b-v-q-s-a-. ---------------------------- rishyon harekhev b'vaqashah.

Talent na jazyky u malých dětí

Děti toho vědí o jazycích hodně ještě dříve, než se naučí mluvit. To prokázaly mnohé experimenty. Vývoj dětí byl zkoumán ve speciálních dětských laboratořích. Přitom se také zjišťovalo, jak se děti učí mluvit. Malé děti jsou zjevně inteligentnější, než jsme si dosud mysleli. Mnohé jazykové schopnosti mají již v 6 měsících. Poznají například svou mateřštinu. Francouzská a německá miminka reagují jinak na určité tóny. Různě vyslovený důraz vyvolá různé chování. Malé děti mají také cit pro přízvuk svého jazyka. Velmi malé děti jsou také schopny si zapamatovat více slovíček. Rodiče jsou však pro jazykový vývoj svých dětí velmi důležití. Děti totiž potřebují ihned po narození interakci. Chtějí se svou maminkou a tatínkem komunikovat. Tuto interakci ale musí doprovázet pozitivní emoce. Rodiče nesmějí být ve stresu, když mluví se svým dítětem. Je také špatné, když na něj mluví velmi málo. Stres nebo mlčení mohou mít pro dítě negativní následky. Jejich jazykový vývoj může být nevhodně ovlivněn. Učení pro dítě začíná ale již u maminky v bříšku! Ještě před narozením reagují na mluvení. Umějí přesně rozpoznat akustické signály. Po narození tyto signály rozeznávají znovu. Nenarozené děti se již také učí rytmus jazyka. Hlas své matky slyší dítě již v bříšku. Lze tedy mluvit už na nenarozené dítě. Přehánět by se to ale nemělo… Po porodu má dítě na procvičování přeci jen dost času!