Konverzační příručka

cs Na letišti   »   kk At the airport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [отыз бес]

35 [otız bes]

At the airport

[Äwejayda]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Мен А-ина-а---й-- бі--р-й-----рон-д-----яйын д-------. М-- А------ д---- б-- р----- б------- қ----- д-- е---- М-н А-и-а-а д-й-н б-р р-й-т- б-о-ь-а- қ-я-ы- д-п е-і-. ------------------------------------------------------ Мен Афинаға дейін бір рейсті броньдап қояйын деп едім. 0
Men-A---a----ey----i- re---- brondap ---ayı- -ep e-im. M-- A------ d---- b-- r----- b------ q------ d-- e---- M-n A-ï-a-a d-y-n b-r r-y-t- b-o-d-p q-y-y-n d-p e-i-. ------------------------------------------------------ Men Afïnağa deyin bir reysti brondap qoyayın dep edim.
Je to přímý let? Б-л--ік---- -ей- --? Б-- т------ р--- п-- Б-л т-к-л-й р-й- п-? -------------------- Бұл тікелей рейс пе? 0
B-l-t--e-e----ys --? B-- t------ r--- p-- B-l t-k-l-y r-y- p-? -------------------- Bul tikeley reys pe?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Өт-н--ін--тер--ені- жа-ы,-шы--м-ше-пе-тін ор-------а. Ө-------- т-------- ж---- ш---- ш-------- о--- б----- Ө-і-е-і-, т-р-з-н-ң ж-н-, ш-л-м ш-к-е-т-н о-ы- б-л-а- ----------------------------------------------------- Өтінемін, терезенің жаны, шылым шекпейтін орын болса. 0
Ö--nemi-, t--e---iñ -a-ı,-şı-ı- şek-eyt-n---ın--o-s-. Ö-------- t-------- j---- ş---- ş-------- o--- b----- Ö-i-e-i-, t-r-z-n-ñ j-n-, ş-l-m ş-k-e-t-n o-ı- b-l-a- ----------------------------------------------------- Ötinemin, terezeniñ janı, şılım şekpeytin orın bolsa.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Бр-нім-і-рас-ай---деп ---м. Б------- р------- д-- е---- Б-о-і-д- р-с-а-ы- д-п е-і-. --------------------------- Бронімді растайын деп едім. 0
Bro---d- --st--ın de- -d--. B------- r------- d-- e---- B-o-i-d- r-s-a-ı- d-p e-i-. --------------------------- Bronimdi rastayın dep edim.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Брон-м------с-т-рт-----д-п-еді-. Б-------- б-- т------- д-- е---- Б-о-і-н-н б-с т-р-а-ы- д-п е-і-. -------------------------------- Бронімнен бас тартайын деп едім. 0
B-on--n-- b-- ta----ı--d-p-ed--. B-------- b-- t------- d-- e---- B-o-i-n-n b-s t-r-a-ı- d-p e-i-. -------------------------------- Bronimnen bas tartayın dep edim.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Б---і--- ө--е--е--- де--ед-м. Б------- ө--------- д-- е---- Б-о-і-д- ө-г-р-е-і- д-п е-і-. ----------------------------- Бронімді өзгертейін деп едім. 0
Bro-im-- öz-e--e----d-p-edi-. B------- ö--------- d-- e---- B-o-i-d- ö-g-r-e-i- d-p e-i-. ----------------------------- Bronimdi özgerteyin dep edim.
Kdy letí příští letadlo do Říma? Р-мг- -ел--- ұш-- қа--н ұ--ды? Р---- к----- ұ--- қ---- ұ----- Р-м-е к-л-с- ұ-а- қ-ш-н ұ-а-ы- ------------------------------ Римге келесі ұшақ қашан ұшады? 0
Rï-g- ----si-------aşa-------? R---- k----- u--- q---- u----- R-m-e k-l-s- u-a- q-ş-n u-a-ı- ------------------------------ Rïmge kelesi uşaq qaşan uşadı?
Jsou tam ještě dvě volná místa? О- ж--де------екі -р-н б-р-ма? О- ж---- т--- е-- о--- б-- м-- О- ж-р-е т-ғ- е-і о-ы- б-р м-? ------------------------------ Ол жерде тағы екі орын бар ма? 0
O--jer-- -a----ki--r-n-b-----? O- j---- t--- e-- o--- b-- m-- O- j-r-e t-ğ- e-i o-ı- b-r m-? ------------------------------ Ol jerde tağı eki orın bar ma?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Жоқ, -і-де ----б-----ы- б--. Ж--- б---- т-- б-- о--- б--- Ж-қ- б-з-е т-к б-р о-ы- б-с- ---------------------------- Жоқ, бізде тек бір орын бос. 0
J-q- bi--e te--bi- -r----o-. J--- b---- t-- b-- o--- b--- J-q- b-z-e t-k b-r o-ı- b-s- ---------------------------- Joq, bizde tek bir orın bos.
Kdy přistaneme? Б-з ---а- -о----з? Б-- қ---- қ------- Б-з қ-ш-н қ-н-м-з- ------------------ Біз қашан қонамыз? 0
Biz ---a---o---ı-? B-- q---- q------- B-z q-ş-n q-n-m-z- ------------------ Biz qaşan qonamız?
Kdy tam budeme? Б-з -н-а-қ-ш-н---темі-? Б-- о--- қ---- ж------- Б-з о-д- қ-ш-н ж-т-м-з- ----------------------- Біз онда қашан жетеміз? 0
B-- ---a-q--a- j---m-z? B-- o--- q---- j------- B-z o-d- q-ş-n j-t-m-z- ----------------------- Biz onda qaşan jetemiz?
Kdy jede autobus do centra? Қала о---лығ-на ---о-у- -а-а- ж-ред-? Қ--- о--------- а------ қ---- ж------ Қ-л- о-т-л-ғ-н- а-т-б-с қ-ш-н ж-р-д-? ------------------------------------- Қала орталығына автобус қашан жүреді? 0
Q-la o-t-l-ğına --tobw----şa- j--e--? Q--- o--------- a------ q---- j------ Q-l- o-t-l-ğ-n- a-t-b-s q-ş-n j-r-d-? ------------------------------------- Qala ortalığına avtobws qaşan jüredi?
Je to Váš kufr? М-н-- --з-ің -аб--а-ыңы---а? М---- с----- ш---------- б-- М-н-у с-з-і- ш-б-д-н-ң-з б-? ---------------------------- Мынау сіздің шабаданыңыз ба? 0
M-n-w s-zd-- şa-a----ñız ba? M---- s----- ş---------- b-- M-n-w s-z-i- ş-b-d-n-ñ-z b-? ---------------------------- Mınaw sizdiñ şabadanıñız ba?
Je to Vaše taška? М--а--сізд-- с--к-ңіз-б-? М---- с----- с------- б-- М-н-у с-з-і- с-м-е-і- б-? ------------------------- Мынау сіздің сөмкеңіз бе? 0
M-n-w -iz-iñ s-m---iz--e? M---- s----- s------- b-- M-n-w s-z-i- s-m-e-i- b-? ------------------------- Mınaw sizdiñ sömkeñiz be?
Je to Vaše zavazadlo? М-нау -із-і- ж---ңіз б-? М---- с----- ж------ б-- М-н-у с-з-і- ж-г-ң-з б-? ------------------------ Мынау сіздің жүгіңіз бе? 0
Mı-a---iz-i----gi-iz---? M---- s----- j------ b-- M-n-w s-z-i- j-g-ñ-z b-? ------------------------ Mınaw sizdiñ jügiñiz be?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Өз-мм---б-рг--қ-н----үк-а-сам --ла--? Ө------ б---- қ---- ж-- а---- б------ Ө-і-м-н б-р-е қ-н-а ж-к а-с-м б-л-д-? ------------------------------------- Өзіммен бірге қанша жүк алсам болады? 0
Ö-imm-- -i-ge-q-n-a jü- a---m-bo----? Ö------ b---- q---- j-- a---- b------ Ö-i-m-n b-r-e q-n-a j-k a-s-m b-l-d-? ------------------------------------- Özimmen birge qanşa jük alsam boladı?
Dvacet kilo. Ж---м- -елі. Ж----- к---- Ж-ы-м- к-л-. ------------ Жиырма келі. 0
J--rm- ----. J----- k---- J-ı-m- k-l-. ------------ Jïırma keli.
Cože, jen dvacet kilo? Н-?---ы--а -----ған- --? Н-- Ж----- к--- ғ--- м-- Н-? Ж-ы-м- к-л- ғ-н- м-? ------------------------ Не? Жиырма келі ғана ма? 0
N-?-Jï--ma kel--ğ-na ma? N-- J----- k--- ğ--- m-- N-? J-ı-m- k-l- ğ-n- m-? ------------------------ Ne? Jïırma keli ğana ma?

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!