Konverzační příručka

cs Na letišti   »   ro La aeroport

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [treizeci şi cinci]

La aeroport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. V-eau să --ze---un-z--r-s--e Aten-. V---- s- r----- u- z--- s--- A----- V-e-u s- r-z-r- u- z-o- s-r- A-e-a- ----------------------------------- Vreau să rezerv un zbor spre Atena. 0
Je to přímý let? E-te-un zbor------t? E--- u- z--- d------ E-t- u- z-o- d-r-c-? -------------------- Este un zbor direct? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. V- --- -- --- ----ea---n----ători. V- r-- u- l-- l- g---- n---------- V- r-g u- l-c l- g-a-, n-f-m-t-r-. ---------------------------------- Vă rog un loc la geam, nefumători. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Vr-au-să --n-i-- re-erva----m--. V---- s- c------ r--------- m--- V-e-u s- c-n-i-m r-z-r-a-e- m-a- -------------------------------- Vreau să confirm rezervarea mea. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Vr-au să -n---- r-z-r---e- ---. V---- s- a----- r--------- m--- V-e-u s- a-u-e- r-z-r-a-e- m-a- ------------------------------- Vreau să anulez rezervarea mea. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. V---u-să s-h--- ----rv-r-a -ea. V---- s- s----- r--------- m--- V-e-u s- s-h-m- r-z-r-a-e- m-a- ------------------------------- Vreau să schimb rezervarea mea. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? C-----l-acă --m-tor----vion -p-e--o--? C--- p----- u-------- a---- s--- R---- C-n- p-e-c- u-m-t-r-l a-i-n s-r- R-m-? -------------------------------------- Când pleacă următorul avion spre Roma? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? M-- --n--do-ă--o-uri ---er-? M-- s--- d--- l----- l------ M-i s-n- d-u- l-c-r- l-b-r-? ---------------------------- Mai sunt două locuri libere? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Nu--m-i--v-m -u--i--n-----li-er. N-- m-- a--- n---- u- l-- l----- N-, m-i a-e- n-m-i u- l-c l-b-r- -------------------------------- Nu, mai avem numai un loc liber. 0
Kdy přistaneme? Când-ate-i---? C--- a-------- C-n- a-e-i-ă-? -------------- Când aterizăm? 0
Kdy tam budeme? C--d aj-ng--? C--- a------- C-n- a-u-g-m- ------------- Când ajungem? 0
Kdy jede autobus do centra? C--d-ple--- -------bu--s-r---en------a-ul--? C--- p----- u- a------ s--- c----- o-------- C-n- p-e-c- u- a-t-b-z s-r- c-n-r- o-a-u-u-? -------------------------------------------- Când pleacă un autobuz spre centru oraşului? 0
Je to Váš kufr? Ace------t- -eamant--ul-du--e--oas---? A----- e--- g---------- d------------- A-e-t- e-t- g-a-a-t-n-l d-m-e-v-a-t-ă- -------------------------------------- Acesta este geamantanul dumneavoastră? 0
Je to Vaše taška? Ac---a-es--------a -um----oas-ră? A----- e--- g----- d------------- A-e-t- e-t- g-a-t- d-m-e-v-a-t-ă- --------------------------------- Acesta este geanta dumneavoastră? 0
Je to Vaše zavazadlo? A--s-- e-t- bag---l--um-eav-a-t--? A----- e--- b------ d------------- A-e-t- e-t- b-g-j-l d-m-e-v-a-t-ă- ---------------------------------- Acesta este bagajul dumneavoastră? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? C-- ba--j --- --- ----i-e? C-- b---- p-- l-- c- m---- C-t b-g-j p-t l-a c- m-n-? -------------------------- Cât bagaj pot lua cu mine? 0
Dvacet kilo. Dou-zec-----k-lo-ram-. D------- d- k--------- D-u-z-c- d- k-l-g-a-e- ---------------------- Douăzeci de kilograme. 0
Cože, jen dvacet kilo? Ce- -um---do---ec- -e kil-gram-? C-- n---- d------- d- k--------- C-, n-m-i d-u-z-c- d- k-l-g-a-e- -------------------------------- Ce, numai douăzeci de kilograme? 0

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!