Konverzační příručka

cs Na letišti   »   uk В аеропорту

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [тридцять п’ять]

35 [trydtsyatʹ pʺyatʹ]

В аеропорту

[V aeroportu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Я--от-в-б--/ хот--- б- з---онюват- --и-о- -о -ф-н. Я х---- б- / х----- б- з---------- к----- д- А---- Я х-т-в б- / х-т-л- б- з-б-о-ю-а-и к-и-о- д- А-і-. -------------------------------------------------- Я хотів би / хотіла би забронювати квиток до Афін. 0
Y-----tiv-by --kh-til---y zabr---uva-- kvyt-k--o-Afi-. Y- k----- b- / k------ b- z----------- k----- d- A---- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b- z-b-o-y-v-t- k-y-o- d- A-i-. ------------------------------------------------------ YA khotiv by / khotila by zabronyuvaty kvytok do Afin.
Je to přímý let? Це---я--й-р-йс? Ц- п----- р---- Ц- п-я-и- р-й-? --------------- Це прямий рейс? 0
Ts--pr--m--- -e--s? T-- p------- r----- T-e p-y-m-y- r-y-s- ------------------- Tse pryamyy̆ rey̆s?
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. Б-д---ас--- ----- -і-- --к----д-- н--------. Б---------- м---- б--- в----- д-- н--------- Б-д---а-к-, м-с-е б-л- в-к-а- д-я н-к-р-щ-х- -------------------------------------------- Будь-ласка, місце біля вікна, для некурящих. 0
Bu----as--, -i-t-----l-a ------ dly-----u-y-shch-k-. B---------- m----- b---- v----- d--- n-------------- B-d---a-k-, m-s-s- b-l-a v-k-a- d-y- n-k-r-a-h-h-k-. ---------------------------------------------------- Budʹ-laska, mistse bilya vikna, dlya nekuryashchykh.
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. Я -о-ів -- / -----а-б----д-в-р--ти---ю-б---ю. Я х---- б- / х----- б- п---------- м-- б----- Я х-т-в б- / х-т-л- б- п-д-в-р-и-и м-ю б-о-ю- --------------------------------------------- Я хотів би / хотіла би підтвердити мою броню. 0
Y- kho--v by-----o---- b----d--erd-ty m--- --onyu. Y- k----- b- / k------ b- p---------- m--- b------ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b- p-d-v-r-y-y m-y- b-o-y-. -------------------------------------------------- YA khotiv by / khotila by pidtverdyty moyu bronyu.
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Я-хо-і- би-- хо--ла--и скас-ва-и--о--б--н-. Я х---- б- / х----- б- с-------- м-- б----- Я х-т-в б- / х-т-л- б- с-а-у-а-и м-ю б-о-ю- ------------------------------------------- Я хотів би / хотіла би скасувати мою броню. 0
YA -ho--- b- ----o--la----s-as--a---m--u bron--. Y- k----- b- / k------ b- s-------- m--- b------ Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b- s-a-u-a-y m-y- b-o-y-. ------------------------------------------------ YA khotiv by / khotila by skasuvaty moyu bronyu.
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Я-хо-----и /--о--л---- пе-е--с-и замов-е-н----єї бр-ні. Я х---- б- / х----- б- п-------- з--------- м--- б----- Я х-т-в б- / х-т-л- б- п-р-н-с-и з-м-в-е-н- м-є- б-о-і- ------------------------------------------------------- Я хотів би / хотіла би перенести замовлення моєї броні. 0
YA--h-t-v b- / -hoti-a--- -er-nesty--a---l-nn-- -oy-ï br-n-. Y- k----- b- / k------ b- p-------- z---------- m----- b----- Y- k-o-i- b- / k-o-i-a b- p-r-n-s-y z-m-v-e-n-a m-y-i- b-o-i- ------------------------------------------------------------- YA khotiv by / khotila by perenesty zamovlennya moyeï broni.
Kdy letí příští letadlo do Říma? К--и--айбл--ч-й-ре-- до Р--у? К--- н--------- р--- д- Р---- К-л- н-й-л-ж-и- р-й- д- Р-м-? ----------------------------- Коли найближчий рейс до Риму? 0
Ko-- --y̆---z--hyy------s -- -y--? K--- n------------- r---- d- R---- K-l- n-y-b-y-h-h-y- r-y-s d- R-m-? ---------------------------------- Koly nay̆blyzhchyy̆ rey̆s do Rymu?
Jsou tam ještě dvě volná místa? Є ще--в- -і----х -----? Є щ- д-- в------ м----- Є щ- д-а в-л-н-х м-с-я- ----------------------- Є ще два вільних місця? 0
YE ---he-d-a--ilʹn-------t-y-? Y- s---- d-- v------- m------- Y- s-c-e d-a v-l-n-k- m-s-s-a- ------------------------------ YE shche dva vilʹnykh mistsya?
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Ні--є лиш- о-н------не --сц-. Н-- є л--- о--- в----- м----- Н-, є л-ш- о-н- в-л-н- м-с-е- ----------------------------- Ні, є лише одне вільне місце. 0
Ni, y- ---h----ne v------mi---e. N-- y- l---- o--- v----- m------ N-, y- l-s-e o-n- v-l-n- m-s-s-. -------------------------------- Ni, ye lyshe odne vilʹne mistse.
Kdy přistaneme? Коли ми п-----ляє--ся? К--- м- п------------- К-л- м- п-и-е-л-є-о-я- ---------------------- Коли ми приземляємося? 0
K--y ---pr-z-ml-a-emosy-? K--- m- p---------------- K-l- m- p-y-e-l-a-e-o-y-? ------------------------- Koly my pryzemlyayemosya?
Kdy tam budeme? Ко-------р---ва-мо? К--- м- п---------- К-л- м- п-и-у-а-м-? ------------------- Коли ми прибуваємо? 0
K--y--- prybuvay-mo? K--- m- p----------- K-l- m- p-y-u-a-e-o- -------------------- Koly my prybuvayemo?
Kdy jede autobus do centra? Ко-- їз-ит--авт-б-с - --н----і---? К--- ї----- а------ в ц---- м----- К-л- ї-д-т- а-т-б-с в ц-н-р м-с-а- ---------------------------------- Коли їздить автобус в центр міста? 0
Ko-y ï-d-tʹ-avt-----v---en-r -i-ta? K--- i------ a------ v t----- m----- K-l- i-z-y-ʹ a-t-b-s v t-e-t- m-s-a- ------------------------------------ Koly ïzdytʹ avtobus v tsentr mista?
Je to Váš kufr? Це--аш- валі--? Ц- В--- в------ Ц- В-ш- в-л-з-? --------------- Це Ваша валіза? 0
Ts- -as-------z-? T-- V---- v------ T-e V-s-a v-l-z-? ----------------- Tse Vasha valiza?
Je to Vaše taška? Ц- --ш-----ка? Ц- В--- с----- Ц- В-ш- с-м-а- -------------- Це Ваша сумка? 0
Ts-----ha-s-m-a? T-- V---- s----- T-e V-s-a s-m-a- ---------------- Tse Vasha sumka?
Je to Vaše zavazadlo? Це -аш багаж? Ц- В-- б----- Ц- В-ш б-г-ж- ------------- Це Ваш багаж? 0
T-e V--h b--azh? T-- V--- b------ T-e V-s- b-h-z-? ---------------- Tse Vash bahazh?
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? Як----а-о-багаж- я м--у-вз-ти? Я- б----- б----- я м--- в----- Я- б-г-т- б-г-ж- я м-ж- в-я-и- ------------------------------ Як багато багажу я можу взяти? 0
Yak -ah-to-bah--h--ya-m--h- --y---? Y-- b----- b------ y- m---- v------ Y-k b-h-t- b-h-z-u y- m-z-u v-y-t-? ----------------------------------- Yak bahato bahazhu ya mozhu vzyaty?
Dvacet kilo. Два-ця----іл-гр-м. Д------- к-------- Д-а-ц-т- к-л-г-а-. ------------------ Двадцять кілограм. 0
D-ad----t---il-h--m. D--------- k-------- D-a-t-y-t- k-l-h-a-. -------------------- Dvadtsyatʹ kilohram.
Cože, jen dvacet kilo? Щ---т-л-ки--вадцят---і-ог-а-? Щ-- т----- д------- к-------- Щ-, т-л-к- д-а-ц-т- к-л-г-а-? ----------------------------- Що, тільки двадцять кілограм? 0
S--h-, t--ʹ----v-d----tʹ k-l---am? S----- t----- d--------- k-------- S-c-o- t-l-k- d-a-t-y-t- k-l-h-a-? ---------------------------------- Shcho, tilʹky dvadtsyatʹ kilohram?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!