Konverzační příručka

cs V přírodě   »   ro În natură

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [douăzeci şi şase]

În natură

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Ve-i---olo----n-l? V--- a---- t------ V-z- a-o-o t-r-u-? ------------------ Vezi acolo turnul? 0
Vidíš tu horu? V--i -colo munt---? V--- a---- m------- V-z- a-o-o m-n-e-e- ------------------- Vezi acolo muntele? 0
Vidíš tu vesnici? V-z--a--lo sa-u-? V--- a---- s----- V-z- a-o-o s-t-l- ----------------- Vezi acolo satul? 0
Vidíš tu řeku? V--i--co-o --ul? V--- a---- r---- V-z- a-o-o r-u-? ---------------- Vezi acolo râul? 0
Vidíš ten most? V-z---c--o -odul? V--- a---- p----- V-z- a-o-o p-d-l- ----------------- Vezi acolo podul? 0
Vidíš to jezero? Ve-- -co-- l-cu-? V--- a---- l----- V-z- a-o-o l-c-l- ----------------- Vezi acolo lacul? 0
Tamten pták se mi líbí. P-săr-- acee- î-i p--c-. P------ a---- î-- p----- P-s-r-a a-e-a î-i p-a-e- ------------------------ Pasărea aceea îmi place. 0
Tamten strom se mi líbí. Pomu---c-la-î-i p-a-e. P---- a---- î-- p----- P-m-l a-e-a î-i p-a-e- ---------------------- Pomul acela îmi place. 0
Tamten kámen se mi líbí. Piatra ---ea îmi pl---. P----- a---- î-- p----- P-a-r- a-e-a î-i p-a-e- ----------------------- Piatra aceea îmi place. 0
Tamten park se mi líbí. P-r--l--c-la-îmi -l---. P----- a---- î-- p----- P-r-u- a-e-a î-i p-a-e- ----------------------- Parcul acela îmi place. 0
Ta zahrada se mi líbí. G-ă-in- -c-e- -m--p-ac-. G------ a---- î-- p----- G-ă-i-a a-e-a î-i p-a-e- ------------------------ Grădina aceea îmi place. 0
Tato květina se mi líbí. F-ori---a-e-e--î-i p---. F------ a----- î-- p---- F-o-i-e a-e-e- î-i p-a-. ------------------------ Florile acelea îmi plac. 0
Líbí se mi to. Mi-se---r---r---ţ. M- s- p--- d------ M- s- p-r- d-ă-u-. ------------------ Mi se pare drăguţ. 0
Připadá mi to zajímavé. Mi-se--ar--i--e-es-nt. M- s- p--- i---------- M- s- p-r- i-t-r-s-n-. ---------------------- Mi se pare interesant. 0
To je nádherné. Mi----pa-e fo-r-----u-o-. M- s- p--- f----- f------ M- s- p-r- f-a-t- f-u-o-. ------------------------- Mi se pare foarte frumos. 0
To je ošklivé. M--se-p----u-â-. M- s- p--- u---- M- s- p-r- u-â-. ---------------- Mi se pare urât. 0
Připadá mi to nudné. M--s--------licti-i-o-. M- s- p--- p----------- M- s- p-r- p-i-t-s-t-r- ----------------------- Mi se pare plictisitor. 0
To je strašné. M---e pa-e g--azn--. M- s- p--- g-------- M- s- p-r- g-o-z-i-. -------------------- Mi se pare groaznic. 0

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!