Konverzační příručka

cs V přírodě   »   uk На природі

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [двадцять шість]

26 [dvadtsyatʹ shistʹ]

На природі

Na pryrodi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Бач-- -ам в---? Б____ т__ в____ Б-ч-ш т-м в-ж-? --------------- Бачиш там вежу? 0
Bac-ysh t---v-z--? B______ t__ v_____ B-c-y-h t-m v-z-u- ------------------ Bachysh tam vezhu?
Vidíš tu horu? Б---ш там-----? Б____ т__ г____ Б-ч-ш т-м г-р-? --------------- Бачиш там гору? 0
B-ch-sh -am-h---? B______ t__ h____ B-c-y-h t-m h-r-? ----------------- Bachysh tam horu?
Vidíš tu vesnici? Бач-- --------? Б____ т__ с____ Б-ч-ш т-м с-л-? --------------- Бачиш там село? 0
Bach--h-------l-? B______ t__ s____ B-c-y-h t-m s-l-? ----------------- Bachysh tam selo?
Vidíš tu řeku? Бач---т---річк-? Б____ т__ р_____ Б-ч-ш т-м р-ч-у- ---------------- Бачиш там річку? 0
Ba--ys--t-- -ic---? B______ t__ r______ B-c-y-h t-m r-c-k-? ------------------- Bachysh tam richku?
Vidíš ten most? Бачи- т-м-м--т? Б____ т__ м____ Б-ч-ш т-м м-с-? --------------- Бачиш там міст? 0
Bac-y-h--a- -i--? B______ t__ m____ B-c-y-h t-m m-s-? ----------------- Bachysh tam mist?
Vidíš to jezero? Б--и---а-----ро? Б____ т__ о_____ Б-ч-ш т-м о-е-о- ---------------- Бачиш там озеро? 0
B--h--h tam--z---? B______ t__ o_____ B-c-y-h t-m o-e-o- ------------------ Bachysh tam ozero?
Tamten pták se mi líbí. Т-й--т-х--ен- подоб-єтьс-. Т__ п___ м___ п___________ Т-й п-а- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той птах мені подобається. 0
Toy̆ p--k- m--i po-o---et-sy-. T__ p____ m___ p_____________ T-y- p-a-h m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------ Toy̆ ptakh meni podobayetʹsya.
Tamten strom se mi líbí. Т----р----м--і---д-б---ься. Т_ д_____ м___ п___________ Т- д-р-в- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Те дерево мені подобається. 0
T- --r-vo-men--p---b--etʹ-ya. T_ d_____ m___ p_____________ T- d-r-v- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Te derevo meni podobayetʹsya.
Tamten kámen se mi líbí. Т-- --м--ь мен------ба-ться. Т__ к_____ м___ п___________ Т-й к-м-н- м-н- п-д-б-є-ь-я- ---------------------------- Той камінь мені подобається. 0
T--̆-k-minʹ---n--p---b--et--y-. T__ k_____ m___ p_____________ T-y- k-m-n- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------- Toy̆ kaminʹ meni podobayetʹsya.
Tamten park se mi líbí. Т-й------м-н------б-є-ься. Т__ п___ м___ п___________ Т-й п-р- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той парк мені подобається. 0
Toy̆ p-----e---pod--aye---ya. T__ p___ m___ p_____________ T-y- p-r- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Toy̆ park meni podobayetʹsya.
Ta zahrada se mi líbí. Той -а--м-н-------аєт---. Т__ с__ м___ п___________ Т-й с-д м-н- п-д-б-є-ь-я- ------------------------- Той сад мені подобається. 0
T--̆-sad -eni---d-baye---y-. T__ s__ m___ p_____________ T-y- s-d m-n- p-d-b-y-t-s-a- ---------------------------- Toy̆ sad meni podobayetʹsya.
Tato květina se mi líbí. Т- -ві--а мені -о--б-єт---. Т_ к_____ м___ п___________ Т- к-і-к- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Та квітка мені подобається. 0
T---vi-----e-- p---ba-et---a. T_ k_____ m___ p_____________ T- k-i-k- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Ta kvitka meni podobayetʹsya.
Líbí se mi to. Я-в----- це г---им. Я в_____ ц_ г______ Я в-а-а- ц- г-р-и-. ------------------- Я вважаю це гарним. 0
YA vva-ha-u-t-- -a-n-m. Y_ v_______ t__ h______ Y- v-a-h-y- t-e h-r-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse harnym.
Připadá mi to zajímavé. Я-вв--а- ц- ц----им. Я в_____ ц_ ц_______ Я в-а-а- ц- ц-к-в-м- -------------------- Я вважаю це цікавим. 0
YA--vazh------- ts--av--. Y_ v_______ t__ t________ Y- v-a-h-y- t-e t-i-a-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse tsikavym.
To je nádherné. Я ---жа- -- ч-----м. Я в_____ ц_ ч_______ Я в-а-а- ц- ч-д-в-м- -------------------- Я вважаю це чудовим. 0
YA --azha-- t-- ---dov-m. Y_ v_______ t__ c________ Y- v-a-h-y- t-e c-u-o-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse chudovym.
To je ošklivé. Я вв-жаю це-----к-м. Я в_____ ц_ б_______ Я в-а-а- ц- б-и-к-м- -------------------- Я вважаю це бридким. 0
YA ---zh-yu --- bry-kym. Y_ v_______ t__ b_______ Y- v-a-h-y- t-e b-y-k-m- ------------------------ YA vvazhayu tse brydkym.
Připadá mi to nudné. Я------ю-це--уд-и-. Я в_____ ц_ н______ Я в-а-а- ц- н-д-и-. ------------------- Я вважаю це нудним. 0
YA ---z-ay- ----nu---m. Y_ v_______ t__ n______ Y- v-a-h-y- t-e n-d-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse nudnym.
To je strašné. Я --а-------ст-а--им. Я в_____ ц_ с________ Я в-а-а- ц- с-р-ш-и-. --------------------- Я вважаю це страшним. 0
Y- -----a-- ts- st--sh--m. Y_ v_______ t__ s_________ Y- v-a-h-y- t-e s-r-s-n-m- -------------------------- YA vvazhayu tse strashnym.

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!