Konverzační příručka

cs V přírodě   »   uk На природі

26 [dvacet šest]

V přírodě

V přírodě

26 [двадцять шість]

26 [dvadtsyatʹ shistʹ]

На природі

[Na pryrodi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Vidíš tu věž? Б---ш---м-в---? Б---- т-- в---- Б-ч-ш т-м в-ж-? --------------- Бачиш там вежу? 0
Bach------- v--hu? B------ t-- v----- B-c-y-h t-m v-z-u- ------------------ Bachysh tam vezhu?
Vidíš tu horu? Ба--ш та--го--? Б---- т-- г---- Б-ч-ш т-м г-р-? --------------- Бачиш там гору? 0
B--h--- t-- -or-? B------ t-- h---- B-c-y-h t-m h-r-? ----------------- Bachysh tam horu?
Vidíš tu vesnici? Ба-и--та- се--? Б---- т-- с---- Б-ч-ш т-м с-л-? --------------- Бачиш там село? 0
Bac-ysh-----s---? B------ t-- s---- B-c-y-h t-m s-l-? ----------------- Bachysh tam selo?
Vidíš tu řeku? Бачиш-т-- рі-ку? Б---- т-- р----- Б-ч-ш т-м р-ч-у- ---------------- Бачиш там річку? 0
B---y-- -am---c-ku? B------ t-- r------ B-c-y-h t-m r-c-k-? ------------------- Bachysh tam richku?
Vidíš ten most? Б-ч-ш -ам --с-? Б---- т-- м---- Б-ч-ш т-м м-с-? --------------- Бачиш там міст? 0
Ba-hy-h --m mi-t? B------ t-- m---- B-c-y-h t-m m-s-? ----------------- Bachysh tam mist?
Vidíš to jezero? Ба-и- та- оз-р-? Б---- т-- о----- Б-ч-ш т-м о-е-о- ---------------- Бачиш там озеро? 0
Ba--ys--tam--z---? B------ t-- o----- B-c-y-h t-m o-e-o- ------------------ Bachysh tam ozero?
Tamten pták se mi líbí. То--пт-х м--і подоб-є--с-. Т-- п--- м--- п----------- Т-й п-а- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той птах мені подобається. 0
T-y̆-pta-h m-n--pod--a-etʹsy-. T--- p---- m--- p------------- T-y- p-a-h m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------ Toy̆ ptakh meni podobayetʹsya.
Tamten strom se mi líbí. Т- --р--о ме-і-по---ає-ь--. Т- д----- м--- п----------- Т- д-р-в- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Те дерево мені подобається. 0
T--d-r--o -eni-po--b-ye--s--. T- d----- m--- p------------- T- d-r-v- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Te derevo meni podobayetʹsya.
Tamten kámen se mi líbí. Т-й ка--н--мені п-доба--ь-я. Т-- к----- м--- п----------- Т-й к-м-н- м-н- п-д-б-є-ь-я- ---------------------------- Той камінь мені подобається. 0
T-y- k--i-----ni -o-o-ay-t---a. T--- k----- m--- p------------- T-y- k-m-n- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ------------------------------- Toy̆ kaminʹ meni podobayetʹsya.
Tamten park se mi líbí. То----р--м-ні п-добає-ься. Т-- п--- м--- п----------- Т-й п-р- м-н- п-д-б-є-ь-я- -------------------------- Той парк мені подобається. 0
T-y̆ --rk m--i-p-d-bayet--ya. T--- p--- m--- p------------- T-y- p-r- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Toy̆ park meni podobayetʹsya.
Ta zahrada se mi líbí. То----- мені--одобається. Т-- с-- м--- п----------- Т-й с-д м-н- п-д-б-є-ь-я- ------------------------- Той сад мені подобається. 0
To------ ---- p--ob-y---sya. T--- s-- m--- p------------- T-y- s-d m-n- p-d-b-y-t-s-a- ---------------------------- Toy̆ sad meni podobayetʹsya.
Tato květina se mi líbí. Та-кв-тк--м-н------ба-ться. Т- к----- м--- п----------- Т- к-і-к- м-н- п-д-б-є-ь-я- --------------------------- Та квітка мені подобається. 0
Ta -vi-ka-me-- --do-a--t--y-. T- k----- m--- p------------- T- k-i-k- m-n- p-d-b-y-t-s-a- ----------------------------- Ta kvitka meni podobayetʹsya.
Líbí se mi to. Я---а-а-----г-рни-. Я в----- ц- г------ Я в-а-а- ц- г-р-и-. ------------------- Я вважаю це гарним. 0
Y---v--ha-u t---h-rn--. Y- v------- t-- h------ Y- v-a-h-y- t-e h-r-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse harnym.
Připadá mi to zajímavé. Я ---ж-ю--- цік-ви-. Я в----- ц- ц------- Я в-а-а- ц- ц-к-в-м- -------------------- Я вважаю це цікавим. 0
Y--vva-h---------sikav-m. Y- v------- t-- t-------- Y- v-a-h-y- t-e t-i-a-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse tsikavym.
To je nádherné. Я---а-аю----чу-о-им. Я в----- ц- ч------- Я в-а-а- ц- ч-д-в-м- -------------------- Я вважаю це чудовим. 0
Y- v----ayu-t---ch-dovy-. Y- v------- t-- c-------- Y- v-a-h-y- t-e c-u-o-y-. ------------------------- YA vvazhayu tse chudovym.
To je ošklivé. Я----жа- ц--б-ид---. Я в----- ц- б------- Я в-а-а- ц- б-и-к-м- -------------------- Я вважаю це бридким. 0
YA vv--h-y---s- br----m. Y- v------- t-- b------- Y- v-a-h-y- t-e b-y-k-m- ------------------------ YA vvazhayu tse brydkym.
Připadá mi to nudné. Я--важ---це --д-им. Я в----- ц- н------ Я в-а-а- ц- н-д-и-. ------------------- Я вважаю це нудним. 0
Y--v-a--a-u -se nud-y-. Y- v------- t-- n------ Y- v-a-h-y- t-e n-d-y-. ----------------------- YA vvazhayu tse nudnym.
To je strašné. Я--ва-а---- ст---н-м. Я в----- ц- с-------- Я в-а-а- ц- с-р-ш-и-. --------------------- Я вважаю це страшним. 0
YA-vv-z---u tse--t-a-hn-m. Y- v------- t-- s--------- Y- v-a-h-y- t-e s-r-s-n-m- -------------------------- YA vvazhayu tse strashnym.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyky a přísloví

V každém jazyce existují přísloví. Přísloví jsou tudíž důležitou součástí národní identity. Na příslovích lze vidět hodnoty a normy každé země. Jejich forma je všeobecně známá a pevná, tedy neměnná. Přísloví jsou vždy krátká a výstižná. Často je v nich použita metafora. Hodně přísloví má také poetickou stavbu. Většina přísloví nám radí nebo ukazuje pravidla chování. Některá přísloví jsou však i výrazně kritická. Také často používají stereotypy. Jsou také údajně velmi typické pro určitou zemi nebo národ. Přísloví mají velmi dlouhou tradici. Již Aristoteles je oslavoval jako krátká, filozofická dílka. V rétorice a literatuře jsou důležitým stylistickým prostředkem. Jejich zvláštností je, že jsou stále aktuální. V lingvistice mají svou vlastní disciplínu. Mnohá přísloví existují ve více jazycích. Lexikálně tedy mohou být shodná. Lidé hovořící různými jazyky potom používají stejná slova. Bellende Hunde beißen nicht, Perro que ladra no muerde. (DE-ES) Jiná přísloví jsou shodná sémanticky. To znamená, že stejný obsah se vyjádří jinými slovy. Appeler un chat un chat, Dire pane al pane e vino al vino. (FR-IT) Přísloví nám také pomáhají porozumět jiným národům a jiné kultuře. Nejzajímavější jsou přísloví, která jsou na celém světě. Týkají se „velkých“ témat lidského života. Tato přísloví tak vyjadřují univerzální zkušenosti. Ukazují, že jsme všichni stejní bez ohledu na to, jakým jazykem hovoříme!