Konverzační příručka

cs Orientace   »   sr Оријентација

41 [čtyřicet jedna]

Orientace

Orientace

41 [четрдесет и један]

41 [četrdeset i jedan]

Оријентација

[Orijentacija]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Kde je turistická informační kancelář? Гд-------рис-и--а-а-енција? Где је туристичка агенција? Г-е ј- т-р-с-и-к- а-е-ц-ј-? --------------------------- Где је туристичка агенција? 0
G-------uri-tič-a--g-nc-ja? Gde je turistička agencija? G-e j- t-r-s-i-k- a-e-c-j-? --------------------------- Gde je turistička agencija?
Můžete mi dát plán města? И---е-ли ---т- ----а -- --не? Имате ли карту града за мене? И-а-е л- к-р-у г-а-а з- м-н-? ----------------------------- Имате ли карту града за мене? 0
I-at--li-kart- -r-da z- m---? Imate li kartu grada za mene? I-a-e l- k-r-u g-a-a z- m-n-? ----------------------------- Imate li kartu grada za mene?
Je tady možné rezervovat hotel? Мо-е--и -е -в---р--ерв---ти--от-лска-со-а? Може ли се овде резервисати хотелска соба? М-ж- л- с- о-д- р-з-р-и-а-и х-т-л-к- с-б-? ------------------------------------------ Може ли се овде резервисати хотелска соба? 0
M--e -- -e o-de -ezer-isa-i --t--sk- -o-a? Može li se ovde rezervisati hotelska soba? M-ž- l- s- o-d- r-z-r-i-a-i h-t-l-k- s-b-? ------------------------------------------ Može li se ovde rezervisati hotelska soba?
Kde je staré město? Г-е је-ста-и---а-? Где је стари град? Г-е ј- с-а-и г-а-? ------------------ Где је стари град? 0
Gd- -- s-ari --ad? Gde je stari grad? G-e j- s-a-i g-a-? ------------------ Gde je stari grad?
Kde je katedrála? Гд- -----те--ала? Где је катедрала? Г-е ј- к-т-д-а-а- ----------------- Где је катедрала? 0
G-e-je k-t--ra--? Gde je katedrala? G-e j- k-t-d-a-a- ----------------- Gde je katedrala?
Kde se nachází muzeum? Г-е ј- м----? Где је музеј? Г-е ј- м-з-ј- ------------- Где је музеј? 0
Gde-j- -u-ej? Gde je muzej? G-e j- m-z-j- ------------- Gde je muzej?
Kde je možné koupit známky? Г-е с---огу-к---ти --ш--нс-- ма---ц-? Где се могу купити поштанске маркице? Г-е с- м-г- к-п-т- п-ш-а-с-е м-р-и-е- ------------------------------------- Где се могу купити поштанске маркице? 0
G-e s- m----kup-ti-p--t--sk- m-rki--? Gde se mogu kupiti poštanske markice? G-e s- m-g- k-p-t- p-š-a-s-e m-r-i-e- ------------------------------------- Gde se mogu kupiti poštanske markice?
Kde je možné koupit květiny? Г-е се--оже к-пити ----е? Где се може купити цвеће? Г-е с- м-ж- к-п-т- ц-е-е- ------------------------- Где се може купити цвеће? 0
G-e se m-že-ku--ti -vec-e? Gde se može kupiti cvec-e? G-e s- m-ž- k-p-t- c-e-́-? -------------------------- Gde se može kupiti cveće?
Kde je možné koupit jízdenky? Г---с--м--у-ку-----воз-е к-р-е? Где се могу купити возне карте? Г-е с- м-г- к-п-т- в-з-е к-р-е- ------------------------------- Где се могу купити возне карте? 0
Gd--se -o---ku---i v---e--a--e? Gde se mogu kupiti vozne karte? G-e s- m-g- k-p-t- v-z-e k-r-e- ------------------------------- Gde se mogu kupiti vozne karte?
Kde je přístav? Г-- је--у--? Где је лука? Г-е ј- л-к-? ------------ Где је лука? 0
G---je--u-a? Gde je luka? G-e j- l-k-? ------------ Gde je luka?
Kde je tržnice? Гд- ј--пи--ца? Где је пијаца? Г-е ј- п-ј-ц-? -------------- Где је пијаца? 0
G-- je p----a? Gde je pijaca? G-e j- p-j-c-? -------------- Gde je pijaca?
Kde je zámek? Гд- -е-за-ак? Где је замак? Г-е ј- з-м-к- ------------- Где је замак? 0
Gde--e za-a-? Gde je zamak? G-e j- z-m-k- ------------- Gde je zamak?
Kdy začíná prohlídka? К-д- по---- (ту-и--и-ки- -билазак? Када почиње (туристички) обилазак? К-д- п-ч-њ- (-у-и-т-ч-и- о-и-а-а-? ---------------------------------- Када почиње (туристички) обилазак? 0
Ka-a p-č-nje---u--stič-i- ------ak? Kada počinje (turistički) obilazak? K-d- p-č-n-e (-u-i-t-č-i- o-i-a-a-? ----------------------------------- Kada počinje (turistički) obilazak?
Kdy končí ta prohlídka? К--а-с--з------а--т-ри-т--к-)-оби-а-ак? Када се завршава (туристичкa) обилазак? К-д- с- з-в-ш-в- (-у-и-т-ч-a- о-и-а-а-? --------------------------------------- Када се завршава (туристичкa) обилазак? 0
K-d---e za-r-ava -----s-------o--laza-? Kada se završava (turistička) obilazak? K-d- s- z-v-š-v- (-u-i-t-č-a- o-i-a-a-? --------------------------------------- Kada se završava (turistička) obilazak?
Jak dlouho trvá ta prohlídka? К--ик- -у-о-тр-је -тур------a--о----з-к? Колико дуго траје (туристичкa) обилазак? К-л-к- д-г- т-а-е (-у-и-т-ч-a- о-и-а-а-? ---------------------------------------- Колико дуго траје (туристичкa) обилазак? 0
Koliko----o--ra-- -tur-s-ičk-- --il-z--? Koliko dugo traje (turistička) obilazak? K-l-k- d-g- t-a-e (-u-i-t-č-a- o-i-a-a-? ---------------------------------------- Koliko dugo traje (turistička) obilazak?
Chci průvodce, který mluví německy. Ја же--- во---а к-ји-г----и--е-а---. Ја желим водича који говори немачки. Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- н-м-ч-и- ------------------------------------ Ја желим водича који говори немачки. 0
Ja--el-m -o--č- -o---g--ori -e---ki. Ja želim vodiča koji govori nemački. J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- n-m-č-i- ------------------------------------ Ja želim vodiča koji govori nemački.
Chci průvodce, který mluví italsky. Ја------ -о-----к-ј- -о-ор---т-лиј-н---. Ја желим водича који говори италијански. Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- и-а-и-а-с-и- ---------------------------------------- Ја желим водича који говори италијански. 0
Ja žel-m-vo-i-a k-j----v--i italija-sk-. Ja želim vodiča koji govori italijanski. J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- i-a-i-a-s-i- ---------------------------------------- Ja želim vodiča koji govori italijanski.
Chci průvodce, který mluví francouzsky. Ј- -ел-м-во--ч---ој--г----- ф-анц---и. Ја желим водича који говори француски. Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- ф-а-ц-с-и- -------------------------------------- Ја желим водича који говори француски. 0
J- že--m v--iča-ko-- --v--- --an-uski. Ja želim vodiča koji govori francuski. J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- f-a-c-s-i- -------------------------------------- Ja želim vodiča koji govori francuski.

Angličtina - univerzální jazyk

Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích. Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí. Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky. Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl. To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc. Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích. Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk. Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí. Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky. Angličtina patří k západogermánským jazykům. Je tedy příbuzná například s němčinou. Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil. Dříve byla angličtina flektivním jazykem. Většina koncovek s gramatickým významem vymizela. Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk. Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině. V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší. Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí. Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky. Její pravopis je však velmi obtížný. Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší. Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný. Výslovnost se však značně změnila. To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400. Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek. Například kombinace písmen „ough” se vyslovuje šesti různými způsoby! Přesvědčte se sami! - thorough, thought, through, rough, bough, cough