Гд-------рис-и--а-а-енција?
Где је туристичка агенција?
Г-е ј- т-р-с-и-к- а-е-ц-ј-?
---------------------------
Где је туристичка агенција? 0 G-------uri-tič-a--g-nc-ja?Gde je turistička agencija?G-e j- t-r-s-i-k- a-e-c-j-?---------------------------Gde je turistička agencija?
И---е-ли ---т- ----а -- --не?
Имате ли карту града за мене?
И-а-е л- к-р-у г-а-а з- м-н-?
-----------------------------
Имате ли карту града за мене? 0 I-at--li-kart- -r-da z- m---?Imate li kartu grada za mene?I-a-e l- k-r-u g-a-a z- m-n-?-----------------------------Imate li kartu grada za mene?
Мо-е--и -е -в---р--ерв---ти--от-лска-со-а?
Може ли се овде резервисати хотелска соба?
М-ж- л- с- о-д- р-з-р-и-а-и х-т-л-к- с-б-?
------------------------------------------
Може ли се овде резервисати хотелска соба? 0 M--e -- -e o-de -ezer-isa-i --t--sk- -o-a?Može li se ovde rezervisati hotelska soba?M-ž- l- s- o-d- r-z-r-i-a-i h-t-l-k- s-b-?------------------------------------------Može li se ovde rezervisati hotelska soba?
Г-е је-ста-и---а-?
Где је стари град?
Г-е ј- с-а-и г-а-?
------------------
Где је стари град? 0 Gd- -- s-ari --ad?Gde je stari grad?G-e j- s-a-i g-a-?------------------Gde je stari grad?
Гд- -----те--ала?
Где је катедрала?
Г-е ј- к-т-д-а-а-
-----------------
Где је катедрала? 0 G-e-je k-t--ra--?Gde je katedrala?G-e j- k-t-d-a-a------------------Gde je katedrala?
Г-е с---огу-к---ти --ш--нс-- ма---ц-?
Где се могу купити поштанске маркице?
Г-е с- м-г- к-п-т- п-ш-а-с-е м-р-и-е-
-------------------------------------
Где се могу купити поштанске маркице? 0 G-e s- m----kup-ti-p--t--sk- m-rki--?Gde se mogu kupiti poštanske markice?G-e s- m-g- k-p-t- p-š-a-s-e m-r-i-e--------------------------------------Gde se mogu kupiti poštanske markice?
Г-е се--оже к-пити ----е?
Где се може купити цвеће?
Г-е с- м-ж- к-п-т- ц-е-е-
-------------------------
Где се може купити цвеће? 0 G-e se m-že-ku--ti -vec-e?Gde se može kupiti cvec-e?G-e s- m-ž- k-p-t- c-e-́-?--------------------------Gde se može kupiti cveće?
Г---с--м--у-ку-----воз-е к-р-е?
Где се могу купити возне карте?
Г-е с- м-г- к-п-т- в-з-е к-р-е-
-------------------------------
Где се могу купити возне карте? 0 Gd--se -o---ku---i v---e--a--e?Gde se mogu kupiti vozne karte?G-e s- m-g- k-p-t- v-z-e k-r-e--------------------------------Gde se mogu kupiti vozne karte?
К-д- по---- (ту-и--и-ки- -билазак?
Када почиње (туристички) обилазак?
К-д- п-ч-њ- (-у-и-т-ч-и- о-и-а-а-?
----------------------------------
Када почиње (туристички) обилазак? 0 Ka-a p-č-nje---u--stič-i- ------ak?Kada počinje (turistički) obilazak?K-d- p-č-n-e (-u-i-t-č-i- o-i-a-a-?-----------------------------------Kada počinje (turistički) obilazak?
К--а-с--з------а--т-ри-т--к-)-оби-а-ак?
Када се завршава (туристичкa) обилазак?
К-д- с- з-в-ш-в- (-у-и-т-ч-a- о-и-а-а-?
---------------------------------------
Када се завршава (туристичкa) обилазак? 0 K-d---e za-r-ava -----s-------o--laza-?Kada se završava (turistička) obilazak?K-d- s- z-v-š-v- (-u-i-t-č-a- o-i-a-a-?---------------------------------------Kada se završava (turistička) obilazak?
К--ик- -у-о-тр-је -тур------a--о----з-к?
Колико дуго траје (туристичкa) обилазак?
К-л-к- д-г- т-а-е (-у-и-т-ч-a- о-и-а-а-?
----------------------------------------
Колико дуго траје (туристичкa) обилазак? 0 Koliko----o--ra-- -tur-s-ičk-- --il-z--?Koliko dugo traje (turistička) obilazak?K-l-k- d-g- t-a-e (-u-i-t-č-a- o-i-a-a-?----------------------------------------Koliko dugo traje (turistička) obilazak?
Ја же--- во---а к-ји-г----и--е-а---.
Ја желим водича који говори немачки.
Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- н-м-ч-и-
------------------------------------
Ја желим водича који говори немачки. 0 Ja--el-m -o--č- -o---g--ori -e---ki.Ja želim vodiča koji govori nemački.J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- n-m-č-i-------------------------------------Ja želim vodiča koji govori nemački.
Я хотел бы / хотела бы гида, говорящего по-немецки.
Chci průvodce, který mluví italsky.
Ја------ -о-----к-ј- -о-ор---т-лиј-н---.
Ја желим водича који говори италијански.
Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- и-а-и-а-с-и-
----------------------------------------
Ја желим водича који говори италијански. 0 Ja žel-m-vo-i-a k-j----v--i italija-sk-.Ja želim vodiča koji govori italijanski.J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- i-a-i-a-s-i-----------------------------------------Ja želim vodiča koji govori italijanski.
Я хотел бы / хотела бы гида, говорящего по-итальянски.
Chci průvodce, který mluví francouzsky.
Ј- -ел-м-во--ч---ој--г----- ф-анц---и.
Ја желим водича који говори француски.
Ј- ж-л-м в-д-ч- к-ј- г-в-р- ф-а-ц-с-и-
--------------------------------------
Ја желим водича који говори француски. 0 J- že--m v--iča-ko-- --v--- --an-uski.Ja želim vodiča koji govori francuski.J- ž-l-m v-d-č- k-j- g-v-r- f-a-c-s-i---------------------------------------Ja želim vodiča koji govori francuski.
Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě.
Mandarínština neboli čínština má však nejvíce rodilých mluvčích.
Angličtina je mateřským jazykem „pouhých” 350 miliónů lidí.
Angličtina však výrazně ovlivňuje i ostatní jazyky.
Od poloviny 20. století její význam enormně vzrostl.
To je dáno především vývojem USA ve světovou velmoc.
Angličtina je první cizí jazyk, který se vyučuje na školách v mnoha zemích.
Mezinárodní organizace užívají angličtinu jako oficiální jazyk.
Angličtina je také úředním nebo společným jazykem mnoha zemí.
Je však možné, že tuto funkci brzy převezmou jiné jazyky.
Angličtina patří k západogermánským jazykům.
Je tedy příbuzná například s němčinou.
Tento jazyk se ale za posledních 1 000 let výrazně změnil.
Dříve byla angličtina flektivním jazykem.
Většina koncovek s gramatickým významem vymizela.
Proto dnes angličtinu označujeme za analytický jazyk.
Tento typ jazyka je více podobný čínštině než němčině.
V budoucnu se angličtina ještě zjednoduší.
Nepravidelná slovesa pravděpodobně vymizí.
Angličtina je snadno srovnatelná s jinými indoevropskými jazyky.
Její pravopis je však velmi obtížný.
Je to tím, že se slova vyslovují jinak, než píší.
Anglický pravopis zůstal po celá staletí stejný.
Výslovnost se však značně změnila.
To znamená, že lidé dnes stále píší tak, jak se mluvilo v roce 1400.
Ve výslovnosti najdeme také celou řadu výjimek.
Například kombinace písmen
„ough”
se vyslovuje šesti různými způsoby!
Přesvědčte se sami! -
thorough, thought, through, rough, bough, cough