Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   kk Subordinate clauses: that 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [тоқсан бір]

91 [toqsan bir]

Subordinate clauses: that 1

[Bağınıñqı söylem 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. Ауа-р-йы-ер-е----үмк----жақс---р. А-- р--- е----- м------ ж-------- А-а р-й- е-т-ң- м-м-і-, ж-қ-а-а-. --------------------------------- Ауа райы ертең, мүмкін, жақсарар. 0
Awa-ra---e-t--, -ü----,-ja--a---. A-- r--- e----- m------ j-------- A-a r-y- e-t-ñ- m-m-i-, j-q-a-a-. --------------------------------- Awa rayı erteñ, mümkin, jaqsarar.
Jak to víte? Оны қайд-- --лес-з? О-- қ----- б------- О-ы қ-й-а- б-л-с-з- ------------------- Оны қайдан білесіз? 0
O-ı-q-y--- ---e-iz? O-- q----- b------- O-ı q-y-a- b-l-s-z- ------------------- Onı qaydan bilesiz?
Doufám, že bude lepší. М-н ж--са-ады-деп-----те-ем-н. М-- ж-------- д-- ү----------- М-н ж-қ-а-а-ы д-п ү-і-т-н-м-н- ------------------------------ Мен жақсарады деп үміттенемін. 0
M-n ja--ar--ı --p ümit--n--in. M-- j-------- d-- ü----------- M-n j-q-a-a-ı d-p ü-i-t-n-m-n- ------------------------------ Men jaqsaradı dep ümittenemin.
Určitě přijde. Ол а-----ел-ді. О- а--- к------ О- а-ы- к-л-д-. --------------- Ол анық келеді. 0
Ol-a----keledi. O- a--- k------ O- a-ı- k-l-d-. --------------- Ol anıq keledi.
Je to jisté? Р-----? Р-- п-- Р-с п-? ------- Рас па? 0
R-- p-? R-- p-- R-s p-? ------- Ras pa?
Vím, že přijde. Он-ң-к---тінін -і--мін. О--- к-------- б------- О-ы- к-л-т-н-н б-л-м-н- ----------------------- Оның келетінін білемін. 0
O-----e---in-n bi--m-n. O--- k-------- b------- O-ı- k-l-t-n-n b-l-m-n- ----------------------- Onıñ keletinin bilemin.
Určitě zavolá. Ол --н-ет-- тү------ңы-ау ш-л-д-. О- м------- т---- қ------ ш------ О- м-н-е-т- т-р-е қ-ң-р-у ш-л-д-. --------------------------------- Ол міндетті түрде қоңырау шалады. 0
Ol-m--d---i -ü--e-q--ır-w--a-ad-. O- m------- t---- q------ ş------ O- m-n-e-t- t-r-e q-ñ-r-w ş-l-d-. --------------------------------- Ol mindetti türde qoñıraw şaladı.
Opravdu? Ш-н -а? Ш-- б-- Ш-н б-? ------- Шын ба? 0
Şı--b-? Ş-- b-- Ş-n b-? ------- Şın ba?
Věřím, že zavolá. О---о--р-- шала-----п --лай-ын. О- қ------ ш----- д-- о-------- О- қ-ң-р-у ш-л-д- д-п о-л-й-ы-. ------------------------------- Ол қоңырау шалады деп ойлаймын. 0
O- qoñı-a---al--- d-p-o--ay-ı-. O- q------ ş----- d-- o-------- O- q-ñ-r-w ş-l-d- d-p o-l-y-ı-. ------------------------------- Ol qoñıraw şaladı dep oylaymın.
To víno je určitě staré. Ша-ап --ны-е- -өне -ке-. Ш---- ш------ к--- е---- Ш-р-п ш-н-м-н к-н- е-е-. ------------------------ Шарап шынымен көне екен. 0
Şa--p şı---en k-ne-e-e-. Ş---- ş------ k--- e---- Ş-r-p ş-n-m-n k-n- e-e-. ------------------------ Şarap şınımen köne eken.
Víte to jistě? Сі- --н--а-ық--і----з--е? С-- м--- а--- б------ б-- С-з м-н- а-ы- б-л-с-з б-? ------------------------- Сіз мұны анық білесіз бе? 0
Si--m----a--q--i-es-z-b-? S-- m--- a--- b------ b-- S-z m-n- a-ı- b-l-s-z b-? ------------------------- Siz munı anıq bilesiz be?
Předpokládám, že je staré. Ме- м-ны к-не---- ой---мын. М-- м--- к--- д-- о-------- М-н м-н- к-н- д-п о-л-й-ы-. --------------------------- Мен мұны көне деп ойлаймын. 0
Men ---ı kön---e--oy-a--ı-. M-- m--- k--- d-- o-------- M-n m-n- k-n- d-p o-l-y-ı-. --------------------------- Men munı köne dep oylaymın.
Náš šéf vypadá dobře. Біз----б-сты---елб-т-- көр-----. Б----- б----- к------- к-------- Б-з-і- б-с-ы- к-л-е-т- к-р-н-д-. -------------------------------- Біздің бастық келбетті көрінеді. 0
B-zd-ñ b--t-q -el--tt- ----n--i. B----- b----- k------- k-------- B-z-i- b-s-ı- k-l-e-t- k-r-n-d-. -------------------------------- Bizdiñ bastıq kelbetti körinedi.
Myslíte? Сол-й----айсыз --? С---- о------- б-- С-л-й о-л-й-ы- б-? ------------------ Солай ойлайсыз ба? 0
Sola--oylaysı--ba? S---- o------- b-- S-l-y o-l-y-ı- b-? ------------------ Solay oylaysız ba?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. М-н-- --ы-ш-, о- --е -ел----і-к-р-н--і. М---- о------ о- ө-- к------- к-------- М-н-ң о-ы-ш-, о- ө-е к-л-е-т- к-р-н-д-. --------------------------------------- Менің ойымша, ол өте келбетті көрінеді. 0
M-n-ñ -yı-şa- ---öte k-lbetti k-r---di. M---- o------ o- ö-- k------- k-------- M-n-ñ o-ı-ş-, o- ö-e k-l-e-t- k-r-n-d-. --------------------------------------- Meniñ oyımşa, ol öte kelbetti körinedi.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. Бас---ты--қ-р-ы-ы --р- ан--. Б-------- қ------ б--- а---- Б-с-ы-т-ң қ-р-ы-ы б-р- а-ы-. ---------------------------- Бастықтың құрбысы бары анық. 0
B--tıqtı--q--b--- bar- a-ıq. B-------- q------ b--- a---- B-s-ı-t-ñ q-r-ı-ı b-r- a-ı-. ---------------------------- Bastıqtıñ qurbısı barı anıq.
Opravdu tomu věříte? Шы- солай -йлайсы- б-? Ш-- с---- о------- б-- Ш-н с-л-й о-л-й-ы- б-? ---------------------- Шын солай ойлайсыз ба? 0
Şın--ola- -yla-s-----? Ş-- s---- o------- b-- Ş-n s-l-y o-l-y-ı- b-? ---------------------- Şın solay oylaysız ba?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. О-ың -ұ--ы---ы--бол-ы әбд-н --м---. О--- қ--------- б---- ә---- м------ О-ы- қ-р-ы-ы-ы- б-л-ы ә-д-н м-м-і-. ----------------------------------- Оның құрбысының болуы әбден мүмкін. 0
O--ñ qu-bı--n-ñ----wı äbde--müm-in. O--- q--------- b---- ä---- m------ O-ı- q-r-ı-ı-ı- b-l-ı ä-d-n m-m-i-. ----------------------------------- Onıñ qurbısınıñ bolwı äbden mümkin.

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!