Konverzační příručka

cs V restauraci 3   »   kk At the restaurant 3

31 [třicet jedna]

V restauraci 3

V restauraci 3

31 [отыз бір]

31 [otız bir]

At the restaurant 3

[Meyramxanada 3]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych nějaký předkrm. Ма--н--ір т--ке---а- ---са. М---- б-- т--------- б----- М-ғ-н б-р т-с-е-а-а- б-л-а- --------------------------- Маған бір тіскебасар болса. 0
M-----bi- tis---a--r --ls-. M---- b-- t--------- b----- M-ğ-n b-r t-s-e-a-a- b-l-a- --------------------------- Mağan bir tiskebasar bolsa.
Dám si salát. М-ға- -ір--ал-- б---а. М---- б-- с---- б----- М-ғ-н б-р с-л-т б-л-а- ---------------------- Маған бір салат болса. 0
M-ğ-n --r--al-t -ols-. M---- b-- s---- b----- M-ğ-n b-r s-l-t b-l-a- ---------------------- Mağan bir salat bolsa.
Dám si polévku. Мағ-- --р -ө-----л-а. М---- б-- к--- б----- М-ғ-н б-р к-ж- б-л-а- --------------------- Маған бір көже болса. 0
Mağ-- bir köj--b--sa. M---- b-- k--- b----- M-ğ-n b-r k-j- b-l-a- --------------------- Mağan bir köje bolsa.
Dám si nějaký zákusek. Маған---- -е--рт -ол-а. М---- б-- д----- б----- М-ғ-н б-р д-с-р- б-л-а- ----------------------- Маған бір десерт болса. 0
Mağa- -i- deser- --ls-. M---- b-- d----- b----- M-ğ-n b-r d-s-r- b-l-a- ----------------------- Mağan bir desert bolsa.
Dám si zmrzlinu se šlehačkou. Ма--н -і-егейме- -а---здақ бол--. М---- к--------- б-------- б----- М-ғ-н к-л-г-й-е- б-л-ұ-д-қ б-л-а- --------------------------------- Маған кілегеймен балмұздақ болса. 0
M-ğan-kil---yme--b-lmuzda- b-ls-. M---- k--------- b-------- b----- M-ğ-n k-l-g-y-e- b-l-u-d-q b-l-a- --------------------------------- Mağan kilegeymen balmuzdaq bolsa.
Dám si ovoce nebo sýr. Ма-а--ж-мі- -е ір-мші- бол-а. М---- ж---- н- і------ б----- М-ғ-н ж-м-с н- і-і-ш-к б-л-а- ----------------------------- Маған жеміс не ірімшік болса. 0
M-ğan j---s-n--i---şi----l--. M---- j---- n- i------ b----- M-ğ-n j-m-s n- i-i-ş-k b-l-a- ----------------------------- Mağan jemis ne irimşik bolsa.
Chtěli bychom posnídat. Біз-т-ң-- -с-і---- д----д--. Б-- т---- а- і---- д-- е---- Б-з т-ң-ы а- і-с-к д-п е-і-. ---------------------------- Біз таңғы ас ішсек деп едік. 0
B-z-tañ-- as iş-e---ep e--k. B-- t---- a- i---- d-- e---- B-z t-ñ-ı a- i-s-k d-p e-i-. ---------------------------- Biz tañğı as işsek dep edik.
Chtěli bychom obědvat. Бі--т---і--с--шсек---п --ік. Б-- т---- а- і---- д-- е---- Б-з т-с-і а- і-с-к д-п е-і-. ---------------------------- Біз түскі ас ішсек деп едік. 0
B-z t--k--a- -ş--k--ep -di-. B-- t---- a- i---- d-- e---- B-z t-s-i a- i-s-k d-p e-i-. ---------------------------- Biz tüski as işsek dep edik.
Chtěli bychom povečeřet. Б-з-кеш---ас -ш-ек---п ед-к. Б-- к---- а- і---- д-- е---- Б-з к-ш-і а- і-с-к д-п е-і-. ---------------------------- Біз кешкі ас ішсек деп едік. 0
Bi- --ş-i a- -şsek -e--ed--. B-- k---- a- i---- d-- e---- B-z k-ş-i a- i-s-k d-p e-i-. ---------------------------- Biz keşki as işsek dep edik.
Co budete chtít k snídani? Та-ғы --қ- н--қа------? Т---- а--- н- қ-------- Т-ң-ы а-қ- н- қ-л-й-ы-? ----------------------- Таңғы асқа не қалайсыз? 0
Tañğ- ---- -e q--a-sı-? T---- a--- n- q-------- T-ñ-ı a-q- n- q-l-y-ı-? ----------------------- Tañğı asqa ne qalaysız?
Housky s marmeládou a medem? Д--м --н--а- -о-ыл--н ----ш -а? Д--- м-- б-- қ------- т---- п-- Д-е- м-н б-л қ-с-л-а- т-қ-ш п-? ------------------------------- Джем мен бал қосылған тоқаш па? 0
D-e------b-l q---l-an t---- p-? D--- m-- b-- q------- t---- p-- D-e- m-n b-l q-s-l-a- t-q-ş p-? ------------------------------- Djem men bal qosılğan toqaş pa?
Toast se salámem a sýrem? Ш-ж-- п-н-і-----к -осы-ғ---тост п-? Ш---- п-- і------ қ------- т--- п-- Ш-ж-қ п-н і-і-ш-к қ-с-л-а- т-с- п-? ----------------------------------- Шұжық пен ірімшік қосылған тост па? 0
Ş--ıq--en ---mşi---o--l--n -o-t--a? Ş---- p-- i------ q------- t--- p-- Ş-j-q p-n i-i-ş-k q-s-l-a- t-s- p-? ----------------------------------- Şujıq pen irimşik qosılğan tost pa?
Vařené vejce? Пі-ірілг---жұм--тқа--а? П--------- ж------- м-- П-с-р-л-е- ж-м-р-қ- м-? ----------------------- Пісірілген жұмыртқа ма? 0
P-s-rilg---j--ırt-- m-? P--------- j------- m-- P-s-r-l-e- j-m-r-q- m-? ----------------------- Pisirilgen jumırtqa ma?
Volské oko? Қуы-ылға- -ұмы-т-а -а? Қ-------- ж------- м-- Қ-ы-ы-ғ-н ж-м-р-қ- м-? ---------------------- Қуырылған жұмыртқа ма? 0
Qw-rıl--- -um--tq- m-? Q-------- j------- m-- Q-ı-ı-ğ-n j-m-r-q- m-? ---------------------- Qwırılğan jumırtqa ma?
Omeletu? О---т --? О---- п-- О-л-т п-? --------- Омлет пе? 0
O-l-t-pe? O---- p-- O-l-t p-? --------- Omlet pe?
Ještě jeden jogurt, prosím. Т-ғ- бір--огурт--е-і---ш-. Т--- б-- й----- б--------- Т-ғ- б-р й-г-р- б-р-ң-з-і- -------------------------- Тағы бір йогурт беріңізші. 0
T--ı-b-r-yo-w-t------iz-i. T--- b-- y----- b--------- T-ğ- b-r y-g-r- b-r-ñ-z-i- -------------------------- Tağı bir yogwrt beriñizşi.
Ještě sůl a pepř, prosím. Т-з -ен-б-р-- -а к---к. Т-- б-- б---- т- к----- Т-з б-н б-р-ш т- к-р-к- ----------------------- Тұз бен бұрыш та керек. 0
T-z -en bur----a---re-. T-- b-- b---- t- k----- T-z b-n b-r-ş t- k-r-k- ----------------------- Tuz ben burış ta kerek.
Ještě sklenici vody, prosím. Т-ғы бі- --ақа---у бе-і-ізш-. Т--- б-- с----- с- б--------- Т-ғ- б-р с-а-а- с- б-р-ң-з-і- ----------------------------- Тағы бір стақан су беріңізші. 0
Tağ- --r-s----n sw -er-ñi--i. T--- b-- s----- s- b--------- T-ğ- b-r s-a-a- s- b-r-ñ-z-i- ----------------------------- Tağı bir staqan sw beriñizşi.

Úspěšně mluvit se dá naučit!

Mluvení je relativně snadné. Úspěšné mluvení je naproti tomu mnohem těžší. Jak něco říci je totiž důležitější než to, co řekneme. To ukázaly různé studie. Posluchač podvědomě vnímá určitou charakteristiku mluvčího. Můžeme tak ovlivnit, zda je naše řeč dobře přijímána. Musíme jen vždy dávat dobrý pozor na to, jak to říkáme. To se týká také řeči našeho těla. Musí být autentická a hodit se k naší osobnosti. Svou roli hraje i hlas, neboť i ten se hodnotí. U mužů je například výhodou hlas hlubší. Ten, kdo jej používá, působí suverénně a kompetentně. Měnit hlas nemá naopak žádný účinek. Velmi důležitá je ale při mluvení rychlost. Úspěch při konverzaci byl zkoumán při různých experimentech. Úspěšně mluvit znamená přesvědčit druhé. Kdo chce přesvědčit druhé, nesmí mluvit moc rychle. Jinak vyvolá dojem, že to nemyslí vážně. Není ani dobré mluvit příliš pomalu. Lidé, kteří mluví velmi pomalu, působí méně inteligentně. Nejlepší tedy je mluvit středně rychle. Ideální je 3,5 slova za vteřinu. Při mluvení jsou také důležité pauzy. Mluvení potom působí přirozeně a důvěryhodně. Výsledkem je, že nám posluchači důvěřují. Optimální jsou 4 nebo 5 pauz za minutu. Zkuste tedy své mluvení lépe kontrolovat. Potom můžete absolvovat i další přijímací pohovor…