Konverzační příručka

cs Studium cizích jazyků   »   sr Учити стране језике

23 [dvacet tři]

Studium cizích jazyků

Studium cizích jazyků

23 [двадесет и три]

23 [dvadeset i tri]

Учити стране језике

[Učiti strane jezike]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Kde jste se naučil / naučila španělsky? Где-с-е--а-ч-ли --ан--и? Г-- с-- н------ ш------- Г-е с-е н-у-и-и ш-а-с-и- ------------------------ Где сте научили шпански? 0
G-----e-na--i-i-šp-nsk-? G-- s-- n------ š------- G-e s-e n-u-i-i š-a-s-i- ------------------------ Gde ste naučili španski?
Mluvíte i portugalsky? Зн-т- л- ---о--угалск-? З---- л- и п----------- З-а-е л- и п-р-у-а-с-и- ----------------------- Знате ли и португалски? 0
Zna---l- - po-t-galski? Z---- l- i p----------- Z-a-e l- i p-r-u-a-s-i- ----------------------- Znate li i portugalski?
Ano a umím i trochu italsky. Д-- - так-ђе зн---- --ш-- -т-л------и. Д-- а т----- з--- и н---- и----------- Д-, а т-к-ђ- з-а- и н-ш-о и-а-и-а-с-и- -------------------------------------- Да, а такође знам и нешто италијански. 0
Da, a tak------am i--e-to---a--jans-i. D-- a t----- z--- i n---- i----------- D-, a t-k-đ- z-a- i n-š-o i-a-i-a-s-i- -------------------------------------- Da, a takođe znam i nešto italijanski.
Myslím, že mluvíte velmi dobře. М--л---д- г------- --о-а--о---. М----- д- г------- в---- д----- М-с-и- д- г-в-р-т- в-о-а д-б-о- ------------------------------- Мислим да говорите веома добро. 0
M--li- da ----rit- ve--a d-bro. M----- d- g------- v---- d----- M-s-i- d- g-v-r-t- v-o-a d-b-o- ------------------------------- Mislim da govorite veoma dobro.
Jsou to docela podobné jazyky. Ти----ици--- ---л-ч-о---ич-и. Т- ј----- с- п------- с------ Т- ј-з-ц- с- п-и-и-н- с-и-н-. ----------------------------- Ти језици су прилично слични. 0
Ti-j-zici -- -ril-č-- s---ni. T- j----- s- p------- s------ T- j-z-c- s- p-i-i-n- s-i-n-. ----------------------------- Ti jezici su prilično slični.
Mohu jim dobře rozumět. Мо-- -х до----д- р-зум--. М--- и- д---- д- р------- М-г- и- д-б-о д- р-з-м-м- ------------------------- Могу их добро да разумем. 0
M-gu--- --bro--- r-zu-e-. M--- i- d---- d- r------- M-g- i- d-b-o d- r-z-m-m- ------------------------- Mogu ih dobro da razumem.
Ale mluvit a psát je těžké. Ал--г-во--т- --п----и ј- т----. А-- г------- и п----- ј- т----- А-и г-в-р-т- и п-с-т- ј- т-ш-о- ------------------------------- Али говорити и писати је тешко. 0
Ali-gov-r--i - --sa----e---šk-. A-- g------- i p----- j- t----- A-i g-v-r-t- i p-s-t- j- t-š-o- ------------------------------- Ali govoriti i pisati je teško.
Pořád ještě dělám hodně chyb. Још -р--им мног- -----ка. Ј-- п----- м---- г------- Ј-ш п-а-и- м-о-о г-е-а-а- ------------------------- Још правим много грешака. 0
J-- --a-i--mn-go -r-šak-. J-- p----- m---- g------- J-š p-a-i- m-o-o g-e-a-a- ------------------------- Još pravim mnogo grešaka.
Prosím opravujte mně stále. И-пр-ви-е-ме--олим ув--. И-------- м- м---- у---- И-п-а-и-е м- м-л-м у-е-. ------------------------ Исправите ме молим увек. 0
I-pr-v----m--mo------ek. I-------- m- m---- u---- I-p-a-i-e m- m-l-m u-e-. ------------------------ Ispravite me molim uvek.
Vaše výslovnost je docela dobrá. Ваш-----во--је----в-м д---р. В-- и------ ј- с----- д----- В-ш и-г-в-р ј- с-с-и- д-б-р- ---------------------------- Ваш изговор је сасвим добар. 0
Va---zg-vor -- s-svim dobar. V-- i------ j- s----- d----- V-š i-g-v-r j- s-s-i- d-b-r- ---------------------------- Vaš izgovor je sasvim dobar.
Máte lehký přízvuk. Им-те -а----к--н--. И---- м--- а------- И-а-е м-л- а-ц-н-т- ------------------- Имате мали акценат. 0
I-a-e ---i-akcen--. I---- m--- a------- I-a-e m-l- a-c-n-t- ------------------- Imate mali akcenat.
Pozná se, odkud jste. Препо---је -е-одакл- -о--з---. П--------- с- о----- д-------- П-е-о-н-ј- с- о-а-л- д-л-з-т-. ------------------------------ Препознаје се одакле долазите. 0
P----zna-- s- -d-kle --la-ite. P--------- s- o----- d-------- P-e-o-n-j- s- o-a-l- d-l-z-t-. ------------------------------ Prepoznaje se odakle dolazite.
Co je Vaše mateřština? Кој- ј--В-- -а---њи-је-и-? К--- ј- В-- м------ ј----- К-ј- ј- В-ш м-т-р-и ј-з-к- -------------------------- Који је Ваш матерњи језик? 0
K----je --- ma----ji j-z-k? K--- j- V-- m------- j----- K-j- j- V-š m-t-r-j- j-z-k- --------------------------- Koji je Vaš maternji jezik?
Účastníte se jazykového kurzu? Ид-т- -и-н----р- ј-з-к-? И---- л- н- к--- ј------ И-е-е л- н- к-р- ј-з-к-? ------------------------ Идете ли на курс језика? 0
I-ete li na---rs jezi--? I---- l- n- k--- j------ I-e-e l- n- k-r- j-z-k-? ------------------------ Idete li na kurs jezika?
Podle čeho se učíte? К-ј-----е-и--к-р----те? К--- у------ к--------- К-ј- у-б-н-к к-р-с-и-е- ----------------------- Који уџбеник користите? 0
Ko-------e-i- ko--s---e? K--- u------- k--------- K-j- u-ž-e-i- k-r-s-i-e- ------------------------ Koji udžbenik koristite?
Teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje. У ов-м моме-т-----зн-м -а-- се ---е. У о--- м------ н- з--- к--- с- з---- У о-о- м-м-н-у н- з-а- к-к- с- з-в-. ------------------------------------ У овом моменту не знам како се зове. 0
U o--m mo-en-- -e z--m-kak- ---zo-e. U o--- m------ n- z--- k--- s- z---- U o-o- m-m-n-u n- z-a- k-k- s- z-v-. ------------------------------------ U ovom momentu ne znam kako se zove.
Ne a ne si vzpomenout na ten název. Н-----у ---с-т--и -а---ва. Н- м--- с- с----- н------- Н- м-г- с- с-т-т- н-с-о-а- -------------------------- Не могу се сетити наслова. 0
N- ---u-s---eti-i n-s----. N- m--- s- s----- n------- N- m-g- s- s-t-t- n-s-o-a- -------------------------- Ne mogu se setiti naslova.
Zapomněl / zapomněla jsem to. Забо-а-и----Заборав--а--ам---. З-------- / З--------- с-- т-- З-б-р-в-о / З-б-р-в-л- с-м т-. ------------------------------ Заборавио / Заборавила сам то. 0
Zab--avio /-Z---r-v-la-sa----. Z-------- / Z--------- s-- t-- Z-b-r-v-o / Z-b-r-v-l- s-m t-. ------------------------------ Zaboravio / Zaboravila sam to.

Germánské jazyky

Germánské jazyky patří k indoevropské jazykové rodině. Pro tuto jazykovou skupinu jsou charakteristické fonologické znaky. Od jiných jazyků se tedy liší rozdíly ve fonologii. Existuje zhruba 15 germánských jazyků. Mateřským jazykem jsou pro 500 miliónů lidí na světě. Přesný počet jednotlivých jazyků lze určit jen stěží. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Nejvýznamnějším germánským jazykem je angličtina. Na celém světě je mateřským jazykem pro 350 miliónů lidí. Po ní následuje němčina a nizozemština. Germánské jazyky se dělí do různých skupin. Jsou to severogermánské, západogermánské a východogermánské jazyky. Severogermánské jazyky jsou jazyky skandinávské. Angličtina, němčina a nizozemština patří do západogermánských jazyků. Všechny východogermánské jazyky vymřely. Patřila sem například gótština. Kolonizací došlo k rozšíření germánských jazyků do celého světa. Proto se nizozemsky dorozumíte i v Karibiku a v Jižní Africe. Všechny germánské jazyky mají společné kořeny. To, zda existoval jednotný prajazyk, není jisté. Kromě toho existuje pouze velmi málo starých germánských textů. Na rozdíl od románských jazyků neexistují téměř žádné zdroje. Výzkum germánských jazyků je proto obtížnější. Také o kultuře Germánů toho víme relativně málo. Národy Germánů nebyly jednotné. Neexistovala proto společná identita. Věda musela čerpat z cizích zdrojů. Nebýt Řeků a Římanů věděli bychom o Germánech pouze velmi málo!