Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   sr Зависне реченице са да 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [деведесет и један]

91 [devedeset i jedan]

Зависне реченице са да 1

[Zavisne rečenice sa da 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. В---е -е --ж-- --т-- бити-б---. В---- ћ- м---- с---- б--- б---- В-е-е ћ- м-ж-а с-т-а б-т- б-љ-. ------------------------------- Време ће можда сутра бити боље. 0
V---e će mo-da--u--a -iti-b--je. V---- c-- m---- s---- b--- b----- V-e-e c-e m-ž-a s-t-a b-t- b-l-e- --------------------------------- Vreme će možda sutra biti bolje.
Jak to víte? О--к-е---а-е-то? О----- з---- т-- О-а-л- з-а-е т-? ---------------- Одакле знате то? 0
O------z------o? O----- z---- t-- O-a-l- z-a-e t-? ---------------- Odakle znate to?
Doufám, že bude lepší. Ја с- -ада- д- ће б-ти--оље. Ј- с- н---- д- ћ- б--- б---- Ј- с- н-д-м д- ћ- б-т- б-љ-. ---------------------------- Ја се надам да ће бити боље. 0
Ja--e---dam -a --e b--- -olj-. J- s- n---- d- c-- b--- b----- J- s- n-d-m d- c-e b-t- b-l-e- ------------------------------ Ja se nadam da će biti bolje.
Určitě přijde. Он-д--ази с---им си--р--. О- д----- с----- с------- О- д-л-з- с-с-и- с-г-р-о- ------------------------- Он долази сасвим сигурно. 0
O--dol-z----s--m---gu-no. O- d----- s----- s------- O- d-l-z- s-s-i- s-g-r-o- ------------------------- On dolazi sasvim sigurno.
Je to jisté? Да ли--е--о с-г-рн-? Д- л- ј- т- с------- Д- л- ј- т- с-г-р-о- -------------------- Да ли је то сигурно? 0
D- l--je--- -igu-no? D- l- j- t- s------- D- l- j- t- s-g-r-o- -------------------- Da li je to sigurno?
Vím, že přijde. З----д- он --ла--. З--- д- о- д------ З-а- д- о- д-л-з-. ------------------ Знам да он долази. 0
Z--m-da ---d-----. Z--- d- o- d------ Z-a- d- o- d-l-z-. ------------------ Znam da on dolazi.
Určitě zavolá. О--ће-сигу-но-----а--. О- ћ- с------ н------- О- ћ- с-г-р-о н-з-а-и- ---------------------- Он ће сигурно назвати. 0
On c-e --g-rno---z--t-. O- c-- s------ n------- O- c-e s-g-r-o n-z-a-i- ----------------------- On će sigurno nazvati.
Opravdu? С----н-? С------- С-в-р-о- -------- Стварно? 0
S--a-no? S------- S-v-r-o- -------- Stvarno?
Věřím, že zavolá. Ја-в-руј-м -а ћ- -а--ат-. Ј- в------ д- ћ- н------- Ј- в-р-ј-м д- ћ- н-з-а-и- ------------------------- Ја верујем да ће назвати. 0
Ja -er-j-- -- c-e -az-at-. J- v------ d- c-- n------- J- v-r-j-m d- c-e n-z-a-i- -------------------------- Ja verujem da će nazvati.
To víno je určitě staré. Ви-о ј---иг--н- с----. В--- ј- с------ с----- В-н- ј- с-г-р-о с-а-о- ---------------------- Вино је сигурно старо. 0
Vi-o-----i-u--------o. V--- j- s------ s----- V-n- j- s-g-r-o s-a-o- ---------------------- Vino je sigurno staro.
Víte to jistě? З---е -- -о -игу-н-? З---- л- т- с------- З-а-е л- т- с-г-р-о- -------------------- Знате ли то сигурно? 0
Zn--- li-t---i--r--? Z---- l- t- s------- Z-a-e l- t- s-g-r-o- -------------------- Znate li to sigurno?
Předpokládám, že je staré. Ја пр---ос---ља- ----е ст---. Ј- п------------ д- ј- с----- Ј- п-е-п-с-а-љ-м д- ј- с-а-о- ----------------------------- Ја претпостављам да је старо. 0
J--p-et-os-----am--a--e --a--. J- p------------- d- j- s----- J- p-e-p-s-a-l-a- d- j- s-a-o- ------------------------------ Ja pretpostavljam da je staro.
Náš šéf vypadá dobře. Наш шеф----р- ---леда. Н-- ш-- д---- и------- Н-ш ш-ф д-б-о и-г-е-а- ---------------------- Наш шеф добро изгледа. 0
N---š-f--obr- i--l--a. N-- š-- d---- i------- N-š š-f d-b-o i-g-e-a- ---------------------- Naš šef dobro izgleda.
Myslíte? С-а-ра-- -и? С------- л-- С-а-р-т- л-? ------------ Сматрате ли? 0
S-at-at--l-? S------- l-- S-a-r-t- l-? ------------ Smatrate li?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. Сма-р----а-ч-к ------об-о -згл-д-. С------ д- ч-- в--- д---- и------- С-а-р-м д- ч-к в-л- д-б-о и-г-е-а- ---------------------------------- Сматрам да чак врло добро изгледа. 0
Sm-t-a---- ča- vrl- --bro---g-ed-. S------ d- č-- v--- d---- i------- S-a-r-m d- č-k v-l- d-b-o i-g-e-a- ---------------------------------- Smatram da čak vrlo dobro izgleda.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. Ш-ф--и----о и-- де-о-ку. Ш-- с------ и-- д------- Ш-ф с-г-р-о и-а д-в-ј-у- ------------------------ Шеф сигурно има девојку. 0
Še---igu-no-i---d-v-jku. Š-- s------ i-- d------- Š-f s-g-r-o i-a d-v-j-u- ------------------------ Šef sigurno ima devojku.
Opravdu tomu věříte? Ве-уј--- ли-с-варн-? В------- л- с------- В-р-ј-т- л- с-в-р-о- -------------------- Верујете ли стварно? 0
V---j-te -i-stva--o? V------- l- s------- V-r-j-t- l- s-v-r-o- -------------------- Verujete li stvarno?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. Врло--е ---у-е--а -----е-ојк-. В--- ј- м----- д- и-- д------- В-л- ј- м-г-ћ- д- и-а д-в-ј-у- ------------------------------ Врло је могуће да има девојку. 0
V--- je--o----e da-ima---vojku. V--- j- m------ d- i-- d------- V-l- j- m-g-c-e d- i-a d-v-j-u- ------------------------------- Vrlo je moguće da ima devojku.

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!