Konverzační příručka

cs Včera – dnes – zítra   »   uk Вчора – сьогодні – завтра

10 [deset]

Včera – dnes – zítra

Včera – dnes – zítra

10 [десять]

10 [desyatʹ]

Вчора – сьогодні – завтра

[Vchora – sʹohodni – zavtra]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Včera byla sobota. Вч--а бу-а-с----а. В---- б--- с------ В-о-а б-л- с-б-т-. ------------------ Вчора була субота. 0
V-hor- b-la s---ta. V----- b--- s------ V-h-r- b-l- s-b-t-. ------------------- Vchora bula subota.
Včera jsem byl / byla v kině. Вчо-а я б-в-/--ул- --кіно. В---- я б-- / б--- у к---- В-о-а я б-в / б-л- у к-н-. -------------------------- Вчора я був / була у кіно. 0
Vc---a--- --v - bu-a-- --no. V----- y- b-- / b--- u k---- V-h-r- y- b-v / b-l- u k-n-. ---------------------------- Vchora ya buv / bula u kino.
Ten film byl zajímavý. Ф-л-м-був ---ав--. Ф---- б-- ц------- Ф-л-м б-в ц-к-в-й- ------------------ Фільм був цікавий. 0
F--ʹ- -uv---i-avy-̆. F---- b-- t--------- F-l-m b-v t-i-a-y-̆- -------------------- Filʹm buv tsikavyy̆.
Dnes je neděle. Сьо------н--іля. С------- н------ С-о-о-н- н-д-л-. ---------------- Сьогодні неділя. 0
S-oh--ni--ed---a. S------- n------- S-o-o-n- n-d-l-a- ----------------- Sʹohodni nedilya.
Dnes nepracuji. Сь-----і - ---прац--. С------- я н- п------ С-о-о-н- я н- п-а-ю-. --------------------- Сьогодні я не працюю. 0
Sʹ---dn- y- n- --at----u. S------- y- n- p--------- S-o-o-n- y- n- p-a-s-u-u- ------------------------- Sʹohodni ya ne pratsyuyu.
Zůstanu doma. Я з--иш--с- --ома. Я з-------- в----- Я з-л-ш-ю-я в-о-а- ------------------ Я залишаюся вдома. 0
Y--za-ys-a--s-a ----a. Y- z----------- v----- Y- z-l-s-a-u-y- v-o-a- ---------------------- YA zalyshayusya vdoma.
Zítra je pondělí. Завтр--по---і-ок. З----- п--------- З-в-р- п-н-д-л-к- ----------------- Завтра понеділок. 0
Za--ra-ponedilo-. Z----- p--------- Z-v-r- p-n-d-l-k- ----------------- Zavtra ponedilok.
Zítra zase pracuji. З-вт-- я -но-у п---ю-. З----- я з---- п------ З-в-р- я з-о-у п-а-ю-. ---------------------- Завтра я знову працюю. 0
Zavt-a-y- z-o-u-------uyu. Z----- y- z---- p--------- Z-v-r- y- z-o-u p-a-s-u-u- -------------------------- Zavtra ya znovu pratsyuyu.
Pracuji v kanceláři. Я-п----ю-в-офіс-. Я п----- в о----- Я п-а-ю- в о-і-і- ----------------- Я працюю в офісі. 0
YA-pr--s--yu - --i-i. Y- p-------- v o----- Y- p-a-s-u-u v o-i-i- --------------------- YA pratsyuyu v ofisi.
Kdo je to? Хто--е? Х-- ц-- Х-о ц-? ------- Хто це? 0
Kh-o t-e? K--- t--- K-t- t-e- --------- Khto tse?
To je Petr. Ц--П---о. Ц- П----- Ц- П-т-о- --------- Це Петро. 0
Ts- P-t--. T-- P----- T-e P-t-o- ---------- Tse Petro.
Petr je student. П---- - с----нт. П---- – с------- П-т-о – с-у-е-т- ---------------- Петро – студент. 0
P-t-o--------n-. P---- – s------- P-t-o – s-u-e-t- ---------------- Petro – student.
Kdo je to? Хт- ц-? Х-- ц-- Х-о ц-? ------- Хто це? 0
Kh-o t-e? K--- t--- K-t- t-e- --------- Khto tse?
To je Marta. Це-М-рта. Ц- М----- Ц- М-р-а- --------- Це Марта. 0
T-e-M--t-. T-- M----- T-e M-r-a- ---------- Tse Marta.
Marta je sekretářka. М-рта --с--р------. М---- – с---------- М-р-а – с-к-е-а-к-. ------------------- Марта – секретарка. 0
M-rta --sekr-ta--a. M---- – s---------- M-r-a – s-k-e-a-k-. ------------------- Marta – sekretarka.
Petr a Marta jsou přátelé. Петр- і Ма-та-- др-з-. П---- і М---- – д----- П-т-о і М-р-а – д-у-і- ---------------------- Петро і Марта – друзі. 0
P------ -a--a –-d-uzi. P---- i M---- – d----- P-t-o i M-r-a – d-u-i- ---------------------- Petro i Marta – druzi.
Petr je Martin přítel. Пе-р- є-др-г-м-Ма---. П---- є д----- М----- П-т-о є д-у-о- М-р-и- --------------------- Петро є другом Марти. 0
Petro-y------------t-. P---- y- d----- M----- P-t-o y- d-u-o- M-r-y- ---------------------- Petro ye druhom Marty.
Marta je Petrova přítelkyně. М-р-а є п-д---ою--етр-. М---- є п------- П----- М-р-а є п-д-у-о- П-т-а- ----------------------- Марта є подругою Петра. 0
M-r-a-y- pod--h--u-Pe---. M---- y- p-------- P----- M-r-a y- p-d-u-o-u P-t-a- ------------------------- Marta ye podruhoyu Petra.

Učení ve spánku

Znalost cizích jazyků patří dnes k všeobecnému vzdělání. Kdyby jen nebylo to učení tak namáhavé! Pro všechny, kteří s tím mají problémy, máme dobrou zprávu. Neboť nejefektivnější je učení ve spánku. To je závěr několika vědeckých studií. A toho můžeme využít právě při studiu jazyků. Ve spánku zpracováváme zážitky z celého dne. Náš mozek analyzuje nové dojmy. Všechno, co jsme zažili, znovu promyslí. V našem mozku se ukládá nový obsah. Zvlášť dobře se uloží to, co se událo těsně před usnutím. Proto je dobré si důležité věci večer před usnutím ještě zopakovat. Za každý obsah učení odpovídá jiná fáze spánku. REM fáze spánku podporuje psychomotorické učení. Sem patří například hudba nebo sport. Naproti tomu k osvojení samotných znalostí dochází v hlubokém spánku. V něm se opakuje všechno, co jsme učením získali. Takže také slovíčka a gramatika! Když se učíme jazyky, musí náš mozek hodně pracovat. Musí si uložit nová slova a nová pravidla. Ve spánku se všechno odehrává znovu. Vědci to nazývají fází přehrávání. Důležité však je, abychom spali dobře. Tělo i duše si musí dobře odpočinout. Jen tak může mozek dokonale pracovat. Můžeme tedy říci: dobrý spánek znamená dobrou paměť. Zatímco my odpočíváme, je náš mozek stále aktivní… Takže: Gute Nacht, good night, buona notte, dobrou noc!