Konverzační příručka

cs Studium cizích jazyků   »   uk Вивчення іноземних мов

23 [dvacet tři]

Studium cizích jazyků

Studium cizích jazyků

23 [двадцять три]

23 [dvadtsyatʹ try]

Вивчення іноземних мов

[Vyvchennya inozemnykh mov]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Kde jste se naučil / naučila španělsky? Д- -и-в-ил---сп---ь-у? Де Ви вчили іспанську? Д- В- в-и-и і-п-н-ь-у- ---------------------- Де Ви вчили іспанську? 0
De-----chyl- --pans--u? De Vy vchyly ispansʹku? D- V- v-h-l- i-p-n-ʹ-u- ----------------------- De Vy vchyly ispansʹku?
Mluvíte i portugalsky? В--з-а--е --к----о-ту-------у? Ви знаєте також португальську? В- з-а-т- т-к-ж п-р-у-а-ь-ь-у- ------------------------------ Ви знаєте також португальську? 0
Vy -n-yete --kozh--o--uha---ʹku? Vy znayete takozh portuhalʹsʹku? V- z-a-e-e t-k-z- p-r-u-a-ʹ-ʹ-u- -------------------------------- Vy znayete takozh portuhalʹsʹku?
Ano a umím i trochu italsky. Так- - зна- так-- т----и -т-лійсь-у. Так, я знаю також трошки італійську. Т-к- я з-а- т-к-ж т-о-к- і-а-і-с-к-. ------------------------------------ Так, я знаю також трошки італійську. 0
T--- ---z---u tak-zh-t---h-y---a-i-̆sʹ--. Tak, ya znayu takozh troshky italiy-sʹku. T-k- y- z-a-u t-k-z- t-o-h-y i-a-i-̆-ʹ-u- ----------------------------------------- Tak, ya znayu takozh troshky italiy̆sʹku.
Myslím, že mluvíte velmi dobře. Я-в----ю,-щ- Ви гов-р-т--дуже--о-ре. Я вважаю, що Ви говорите дуже добре. Я в-а-а-, щ- В- г-в-р-т- д-ж- д-б-е- ------------------------------------ Я вважаю, що Ви говорите дуже добре. 0
Y----az-a-u---h----------or-te-d---e-dob--. YA vvazhayu, shcho Vy hovoryte duzhe dobre. Y- v-a-h-y-, s-c-o V- h-v-r-t- d-z-e d-b-e- ------------------------------------------- YA vvazhayu, shcho Vy hovoryte duzhe dobre.
Jsou to docela podobné jazyky. М-----о--ть-п-ді--і. Мови досить подібні. М-в- д-с-т- п-д-б-і- -------------------- Мови досить подібні. 0
Movy d-sytʹ-po---n-. Movy dosytʹ podibni. M-v- d-s-t- p-d-b-i- -------------------- Movy dosytʹ podibni.
Mohu jim dobře rozumět. Я----р-з-мі--д-б-е. Я їх розумію добре. Я ї- р-з-м-ю д-б-е- ------------------- Я їх розумію добре. 0
Y--ï-- roz-miyu --b--. YA i-kh rozumiyu dobre. Y- i-k- r-z-m-y- d-b-e- ----------------------- YA ïkh rozumiyu dobre.
Ale mluvit a psát je těžké. А---г-в-ри-и-і-п-с-т---а--о. Але говорити і писати важко. А-е г-в-р-т- і п-с-т- в-ж-о- ---------------------------- Але говорити і писати важко. 0
A-e--ovory-y --py-aty-------. Ale hovoryty i pysaty vazhko. A-e h-v-r-t- i p-s-t- v-z-k-. ----------------------------- Ale hovoryty i pysaty vazhko.
Pořád ještě dělám hodně chyb. Я -об------баг--о----ило-. Я роблю ще багато помилок. Я р-б-ю щ- б-г-т- п-м-л-к- -------------------------- Я роблю ще багато помилок. 0
YA-r--lyu----h--ba------om--ok. YA roblyu shche bahato pomylok. Y- r-b-y- s-c-e b-h-t- p-m-l-k- ------------------------------- YA roblyu shche bahato pomylok.
Prosím opravujte mně stále. В-пр-вляй----е---з--жди, будь-л-с-а. Виправляйте мене завжди, будь-ласка. В-п-а-л-й-е м-н- з-в-д-, б-д---а-к-. ------------------------------------ Виправляйте мене завжди, будь-ласка. 0
V---avl----te m----z--z-dy,--------sk-. Vypravlyay-te mene zavzhdy, budʹ-laska. V-p-a-l-a-̆-e m-n- z-v-h-y- b-d---a-k-. --------------------------------------- Vypravlyay̆te mene zavzhdy, budʹ-laska.
Vaše výslovnost je docela dobrá. В-ш- ---о-а ц--ком-доб--. Ваша вимова цілком добра. В-ш- в-м-в- ц-л-о- д-б-а- ------------------------- Ваша вимова цілком добра. 0
Vash- -ym--- t-i-k-- dobra. Vasha vymova tsilkom dobra. V-s-a v-m-v- t-i-k-m d-b-a- --------------------------- Vasha vymova tsilkom dobra.
Máte lehký přízvuk. Ви---єте-мал-н-кий-а---н-. Ви маєте маленький акцент. В- м-є-е м-л-н-к-й а-ц-н-. -------------------------- Ви маєте маленький акцент. 0
V- -a-ete ma--nʹk--- -k-sent. Vy mayete malenʹkyy- aktsent. V- m-y-t- m-l-n-k-y- a-t-e-t- ----------------------------- Vy mayete malenʹkyy̆ aktsent.
Pozná se, odkud jste. Можн- діз-а-и--,----д-и -и -о---. Можна дізнатися, звідки Ви родом. М-ж-а д-з-а-и-я- з-і-к- В- р-д-м- --------------------------------- Можна дізнатися, звідки Ви родом. 0
Mozhna-d-z-a-ysy- -----d-- V------m. Mozhna diznatysya , zvidky Vy rodom. M-z-n- d-z-a-y-y- , z-i-k- V- r-d-m- ------------------------------------ Mozhna diznatysya , zvidky Vy rodom.
Co je Vaše mateřština? Як- --ва---д-я -а- р-д---? Яка мова є для вас рідною? Я-а м-в- є д-я в-с р-д-о-? -------------------------- Яка мова є для вас рідною? 0
Y-ka-mo-- ---dly----- -id--y-? Yaka mova ye dlya vas ridnoyu? Y-k- m-v- y- d-y- v-s r-d-o-u- ------------------------------ Yaka mova ye dlya vas ridnoyu?
Účastníte se jazykového kurzu? Ви --дві--є-- ----и--к-рс? Ви відвідуєте мовний курс? В- в-д-і-у-т- м-в-и- к-р-? -------------------------- Ви відвідуєте мовний курс? 0
V- v-dvid---t----v--y- ku--? Vy vidviduyete movnyy- kurs? V- v-d-i-u-e-e m-v-y-̆ k-r-? ---------------------------- Vy vidviduyete movnyy̆ kurs?
Podle čeho se učíte? Як- н--ч----і--ате---ли--и---корис---ує--? Які навчальні матеріали ви використовуєте? Я-і н-в-а-ь-і м-т-р-а-и в- в-к-р-с-о-у-т-? ------------------------------------------ Які навчальні матеріали ви використовуєте? 0
Yaki n--c------ -a-eria-y-vy--y--ryst-v-----? Yaki navchalʹni materialy vy vykorystovuyete? Y-k- n-v-h-l-n- m-t-r-a-y v- v-k-r-s-o-u-e-e- --------------------------------------------- Yaki navchalʹni materialy vy vykorystovuyete?
Teď si nevzpomínám, jak se to jmenuje. Я--араз н-----ю---к--е---зи-а-ться. Я зараз не знаю, як це називається. Я з-р-з н- з-а-, я- ц- н-з-в-є-ь-я- ----------------------------------- Я зараз не знаю, як це називається. 0
YA-z-raz-ne---ayu- y-- tse -a---ayetʹs-a. YA zaraz ne znayu, yak tse nazyvayetʹsya. Y- z-r-z n- z-a-u- y-k t-e n-z-v-y-t-s-a- ----------------------------------------- YA zaraz ne znayu, yak tse nazyvayetʹsya.
Ne a ne si vzpomenout na ten název. Я--- -о----р----ати н----. Я не можу пригадати назви. Я н- м-ж- п-и-а-а-и н-з-и- -------------------------- Я не можу пригадати назви. 0
YA -e--ozh-----h--at- -----. YA ne mozhu pryhadaty nazvy. Y- n- m-z-u p-y-a-a-y n-z-y- ---------------------------- YA ne mozhu pryhadaty nazvy.
Zapomněl / zapomněla jsem to. Я -е -а-у- - -аб---. Я це забув / забула. Я ц- з-б-в / з-б-л-. -------------------- Я це забув / забула. 0
YA-t-e -ab-v-/ za----. YA tse zabuv / zabula. Y- t-e z-b-v / z-b-l-. ---------------------- YA tse zabuv / zabula.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Germánské jazyky

Germánské jazyky patří k indoevropské jazykové rodině. Pro tuto jazykovou skupinu jsou charakteristické fonologické znaky. Od jiných jazyků se tedy liší rozdíly ve fonologii. Existuje zhruba 15 germánských jazyků. Mateřským jazykem jsou pro 500 miliónů lidí na světě. Přesný počet jednotlivých jazyků lze určit jen stěží. Často není jasné, zda jde o samostatný jazyk nebo dialekt. Nejvýznamnějším germánským jazykem je angličtina. Na celém světě je mateřským jazykem pro 350 miliónů lidí. Po ní následuje němčina a nizozemština. Germánské jazyky se dělí do různých skupin. Jsou to severogermánské, západogermánské a východogermánské jazyky. Severogermánské jazyky jsou jazyky skandinávské. Angličtina, němčina a nizozemština patří do západogermánských jazyků. Všechny východogermánské jazyky vymřely. Patřila sem například gótština. Kolonizací došlo k rozšíření germánských jazyků do celého světa. Proto se nizozemsky dorozumíte i v Karibiku a v Jižní Africe. Všechny germánské jazyky mají společné kořeny. To, zda existoval jednotný prajazyk, není jisté. Kromě toho existuje pouze velmi málo starých germánských textů. Na rozdíl od románských jazyků neexistují téměř žádné zdroje. Výzkum germánských jazyků je proto obtížnější. Také o kultuře Germánů toho víme relativně málo. Národy Germánů nebyly jednotné. Neexistovala proto společná identita. Věda musela čerpat z cizích zdrojů. Nebýt Řeků a Římanů věděli bychom o Germánech pouze velmi málo!