Konverzační příručka

cs Vedlejší věty s že 1   »   uk Складнопідрядні речення із що 1

91 [devadesát jedna]

Vedlejší věty s že 1

Vedlejší věty s že 1

91 [дев’яносто один]

91 [devʺyanosto odyn]

Складнопідрядні речення із що 1

[Skladnopidryadni rechennya iz shcho 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Zítra bude snad lepší počasí. П--о----уде-мо--ив--к-ащою-з-в--а. П----- б--- м------ к----- з------ П-г-д- б-д- м-ж-и-о к-а-о- з-в-р-. ---------------------------------- Погода буде можливо кращою завтра. 0
P--o-a----- --zhl----k--s---o-u-za---a. P----- b--- m------- k--------- z------ P-h-d- b-d- m-z-l-v- k-a-h-h-y- z-v-r-. --------------------------------------- Pohoda bude mozhlyvo krashchoyu zavtra.
Jak to víte? З-ідки-----е---ає--? З----- В- ц- з------ З-і-к- В- ц- з-а-т-? -------------------- Звідки Ви це знаєте? 0
Z--d-y -y-tse zn---t-? Z----- V- t-- z------- Z-i-k- V- t-e z-a-e-e- ---------------------- Zvidky Vy tse znayete?
Doufám, že bude lepší. Я сп--і--юся,--о во-а -уде-кр---ю. Я с---------- щ- в--- б--- к------ Я с-о-і-а-с-, щ- в-н- б-д- к-а-о-. ---------------------------------- Я сподіваюся, що вона буде кращою. 0
Y----od--a--sya,--hcho-v--- b--- kra------u. Y- s------------ s---- v--- b--- k---------- Y- s-o-i-a-u-y-, s-c-o v-n- b-d- k-a-h-h-y-. -------------------------------------------- YA spodivayusya, shcho vona bude krashchoyu.
Určitě přijde. В----апев-о п-и--е. В-- н------ п------ В-н н-п-в-о п-и-д-. ------------------- Він напевно прийде. 0
Vin-----vn----yy-d-. V-- n------ p------- V-n n-p-v-o p-y-̆-e- -------------------- Vin napevno pryy̆de.
Je to jisté? Ц---евне? Ц- п----- Ц- п-в-е- --------- Це певне? 0
Ts--pev-e? T-- p----- T-e p-v-e- ---------- Tse pevne?
Vím, že přijde. Я-знаю,-щ----- прийде. Я з---- щ- в-- п------ Я з-а-, щ- в-н п-и-д-. ---------------------- Я знаю, що він прийде. 0
YA-zn-yu,--h-ho-v-n----y̆de. Y- z----- s---- v-- p------- Y- z-a-u- s-c-o v-n p-y-̆-e- ---------------------------- YA znayu, shcho vin pryy̆de.
Určitě zavolá. В----апевно-зат-ле--н-є. В-- н------ з----------- В-н н-п-в-о з-т-л-ф-н-є- ------------------------ Він напевно зателефонує. 0
V-n--apevno za------n-y-. V-- n------ z------------ V-n n-p-v-o z-t-l-f-n-y-. ------------------------- Vin napevno zatelefonuye.
Opravdu? Д--с--? Д------ Д-й-н-? ------- Дійсно? 0
D-----o? D------- D-y-s-o- -------- Diy̆sno?
Věřím, že zavolá. Я-ві-----о---н з-т--е-ону-. Я в---- щ- в-- з----------- Я в-р-, щ- в-н з-т-л-ф-н-є- --------------------------- Я вірю, що він зателефонує. 0
Y--v-ry---s--ho --n-zatelef-n-y-. Y- v----- s---- v-- z------------ Y- v-r-u- s-c-o v-n z-t-l-f-n-y-. --------------------------------- YA viryu, shcho vin zatelefonuye.
To víno je určitě staré. Вин- -ап-вно -т-ре. В--- н------ с----- В-н- н-п-в-о с-а-е- ------------------- Вино напевно старе. 0
Vyn- -----n- --a--. V--- n------ s----- V-n- n-p-v-o s-a-e- ------------------- Vyno napevno stare.
Víte to jistě? Ч- з-аєт--В- ц----пе-не? Ч- з----- В- ц- н------- Ч- з-а-т- В- ц- н-п-в-е- ------------------------ Чи знаєте Ви це напевне? 0
Ch- z---e-e V- -------e--e? C-- z------ V- t-- n------- C-y z-a-e-e V- t-e n-p-v-e- --------------------------- Chy znayete Vy tse napevne?
Předpokládám, že je staré. Я-п-и--ск--,----во---с-а--. Я п--------- щ- в--- с----- Я п-и-у-к-ю- щ- в-н- с-а-е- --------------------------- Я припускаю, що воно старе. 0
Y- pr----k--u,-s-ch- ---o-sta--. Y- p---------- s---- v--- s----- Y- p-y-u-k-y-, s-c-o v-n- s-a-e- -------------------------------- YA prypuskayu, shcho vono stare.
Náš šéf vypadá dobře. Наш -еф -об---ви-ля-а-. Н-- ш-- д---- в-------- Н-ш ш-ф д-б-е в-г-я-а-. ----------------------- Наш шеф добре виглядає. 0
Na-h s-e- -o--- ---l------. N--- s--- d---- v---------- N-s- s-e- d-b-e v-h-y-d-y-. --------------------------- Nash shef dobre vyhlyadaye.
Myslíte? Ви в-а-а-т-? В- в-------- В- в-а-а-т-? ------------ Ви вважаєте? 0
Vy ----hay-te? V- v---------- V- v-a-h-y-t-? -------------- Vy vvazhayete?
Já myslím, že vypadá dokonce velmi dobře. Я в---аю, -- в-- в-гля--є--ав-ть -у---до-ре. Я в------ щ- в-- в------- н----- д--- д----- Я в-а-а-, щ- в-н в-г-я-а- н-в-т- д-ж- д-б-е- -------------------------------------------- Я вважаю, що він виглядає навіть дуже добре. 0
Y----azha--, shc-o --n-vyh-y-day---a--t- duz-e dob--. Y- v-------- s---- v-- v--------- n----- d---- d----- Y- v-a-h-y-, s-c-o v-n v-h-y-d-y- n-v-t- d-z-e d-b-e- ----------------------------------------------------- YA vvazhayu, shcho vin vyhlyadaye navitʹ duzhe dobre.
Šéf má určitě nějakou přítelkyni. Ше---а-е-н--м---под--г-. Ш-- н------ м-- п------- Ш-ф н-п-в-о м-є п-д-у-у- ------------------------ Шеф напевно має подругу. 0
S-ef-n-pev-o-m-ye p---uh-. S--- n------ m--- p------- S-e- n-p-v-o m-y- p-d-u-u- -------------------------- Shef napevno maye podruhu.
Opravdu tomu věříte? Ви ді-с-- т-- ---ж-є-е? В- д----- т-- в-------- В- д-й-н- т-к в-а-а-т-? ----------------------- Ви дійсно так вважаєте? 0
V- d-y̆s-- ----vv----y-te? V- d------ t-- v---------- V- d-y-s-o t-k v-a-h-y-t-? -------------------------- Vy diy̆sno tak vvazhayete?
Je dost dobře možné, že má nějakou přítelkyni. Ці-ко- ---л-во- -о---- м---п---угу. Ц----- м------- щ- в-- м-- п------- Ц-л-о- м-ж-и-о- щ- в-н м-є п-д-у-у- ----------------------------------- Цілком можливо, що він має подругу. 0
T---k-m---z-ly--- --cho--in-m--e p-d-u-u. T------ m-------- s---- v-- m--- p------- T-i-k-m m-z-l-v-, s-c-o v-n m-y- p-d-u-u- ----------------------------------------- Tsilkom mozhlyvo, shcho vin maye podruhu.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Španělský jazyk

Španělština patří ke světovým jazykům. Je mateřským jazykem více než 380 miliónů lidí. Navíc je mnoho lidí, kteří mluví španělsky jako svým druhým jazykem. To dělá ze španělštiny jeden z nejvýznamnějších jazyků na světě. Je také největším z románských jazyků. Španělé nazývají svůj jazyk español nebo castellano . Pojem castellano odhaluje původ španělského jazyka. Vyvinul se z nářečí, kterým se mluví v Kastilii. Většina Španělů mluvila castellano již v 16. století. Dnes se pojmy español a castellano zaměňují. Mohou však mít i politický rozměr. Španělština se rozšířila díky dobývání a kolonizaci. Španělsky se mluví také v západní Africe a na Filipínách. Nejvíce španělsky mluvících lidí však žije v Americe. Ve Střední a Jižní Americe je španělština dominantním jazykem. Počet španělsky mluvících obyvatel však roste i v USA. Asi 50 miliónů lidí mluví v USA španělsky. To je více než ve Španělsku! Španělština v Americe je jiná než ta v Evropě. Rozdíly jsou především ve slovní zásobě a v gramatice. V Americe se například používá jiný tvar minulého času. Existuje také mnoho rozdílů ve slovní zásobě. Některá slova se používají jen v Americe, jiná pak jen v Evropě. Španělština však není jednotná ani v Americe. Existuje mnoho různých variant americké španělštiny. Po angličtině je španělština nejvyučovanější cizí jazyk na světě. A dá se naučit relativně rychle. Tak na co čekáte? - ¡Vamos!