Konverzační příručka

cs Činnosti   »   uk Види діяльності

13 [třináct]

Činnosti

Činnosti

13 [тринадцять]

13 [trynadtsyatʹ]

Види діяльності

[Vydy diyalʹnosti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
Co dělá Marta? Що ро--т- --р-а? Щ- р----- М----- Щ- р-б-т- М-р-а- ---------------- Що робить Марта? 0
S--ho--o---- M-r--? S---- r----- M----- S-c-o r-b-t- M-r-a- ------------------- Shcho robytʹ Marta?
Pracuje v kanceláři. Вона --ац-є - офіс-. В--- п----- в о----- В-н- п-а-ю- в о-і-і- -------------------- Вона працює в офісі. 0
V--a-p---sy-y--v o----. V--- p-------- v o----- V-n- p-a-s-u-e v o-i-i- ----------------------- Vona pratsyuye v ofisi.
Pracuje s počítačem. В-н- п---ю--за --м-’ю--р--. В--- п----- з- к----------- В-н- п-а-ю- з- к-м-’-т-р-м- --------------------------- Вона працює за комп’ютером. 0
Von--------uy---- -omp--uter-m. V--- p-------- z- k------------ V-n- p-a-s-u-e z- k-m-'-u-e-o-. ------------------------------- Vona pratsyuye za komp'yuterom.
Kde je Marta? Де-Март-? Д- М----- Д- М-р-а- --------- Де Марта? 0
D- M--t-? D- M----- D- M-r-a- --------- De Marta?
V kině. У-кін-. У к---- У к-н-. ------- У кіно. 0
U -i-o. U k---- U k-n-. ------- U kino.
Dívá se na film. Вон- --в-ться -іл-м. В--- д------- ф----- В-н- д-в-т-с- ф-л-м- -------------------- Вона дивиться фільм. 0
Vona--y-ytʹs---f--ʹ-. V--- d-------- f----- V-n- d-v-t-s-a f-l-m- --------------------- Vona dyvytʹsya filʹm.
Co dělá Petr? Щ- робить П--ро? Щ- р----- П----- Щ- р-б-т- П-т-о- ---------------- Що робить Петро? 0
S-cho----yt-----ro? S---- r----- P----- S-c-o r-b-t- P-t-o- ------------------- Shcho robytʹ Petro?
Studuje na univerzitě. Він н---а---ся-в у------и-ет-. В-- н--------- в у------------ В-н н-в-а-т-с- в у-і-е-с-т-т-. ------------------------------ Він навчається в університеті. 0
Vi----vcha--t---- ----iv--syt---. V-- n------------ v u------------ V-n n-v-h-y-t-s-a v u-i-e-s-t-t-. --------------------------------- Vin navchayetʹsya v universyteti.
Studuje jazyky. В-н--ив-ає мо--. В-- в----- м---- В-н в-в-а- м-в-. ---------------- Він вивчає мови. 0
V-- ---ch--e-m-vy. V-- v------- m---- V-n v-v-h-y- m-v-. ------------------ Vin vyvchaye movy.
Kde je Petr? Д--Петро? Д- П----- Д- П-т-о- --------- Де Петро? 0
De-P-t-o? D- P----- D- P-t-o- --------- De Petro?
V kavárně. У-ка--. У к---- У к-ф-. ------- У кафе. 0
U--afe. U k---- U k-f-. ------- U kafe.
Pije kávu. Ві- --є-к-в-. В-- п-- к---- В-н п-є к-в-. ------------- Він п’є каву. 0
Vi- pʺy- --vu. V-- p--- k---- V-n p-y- k-v-. -------------- Vin pʺye kavu.
Kam chodí rádi / rády? Куди --ни любл--ь-х--ити? К--- в--- л------ х------ К-д- в-н- л-б-я-ь х-д-т-? ------------------------- Куди вони люблять ходити? 0
Kudy--o-- lyublyat- k-odyty? K--- v--- l-------- k------- K-d- v-n- l-u-l-a-ʹ k-o-y-y- ---------------------------- Kudy vony lyublyatʹ khodyty?
Na koncert. Н- ко-ц-р--. Н- к-------- Н- к-н-е-т-. ------------ На концерти. 0
Na----tserty. N- k--------- N- k-n-s-r-y- ------------- Na kontserty.
Poslouchají rádi hudbu. В-н- -юб--т- --у--т- ----ку. В--- л------ с------ м------ В-н- л-б-я-ь с-у-а-и м-з-к-. ---------------------------- Вони люблять слухати музику. 0
Vo-y l-u---a-- s----a---m--yku. V--- l-------- s------- m------ V-n- l-u-l-a-ʹ s-u-h-t- m-z-k-. ------------------------------- Vony lyublyatʹ slukhaty muzyku.
Kam chodí neradi / nerady? К-ди вон- не -юбл--ь ----ти? К--- в--- н- л------ х------ К-д- в-н- н- л-б-я-ь х-д-т-? ---------------------------- Куди вони не люблять ходити? 0
Ku-y--o-- -e l-u-l-a-ʹ k-o---y? K--- v--- n- l-------- k------- K-d- v-n- n- l-u-l-a-ʹ k-o-y-y- ------------------------------- Kudy vony ne lyublyatʹ khodyty?
Na diskotéku. На д-скотеку. Н- д--------- Н- д-с-о-е-у- ------------- На дискотеку. 0
Na -ysko-eku. N- d--------- N- d-s-o-e-u- ------------- Na dyskoteku.
Neradi tančí. В--и -е---б-я-ь -а-ц-в-ти. В--- н- л------ т--------- В-н- н- л-б-я-ь т-н-ю-а-и- -------------------------- Вони не люблять танцювати. 0
Von- ne--y-b-y-t------s-u-aty. V--- n- l-------- t----------- V-n- n- l-u-l-a-ʹ t-n-s-u-a-y- ------------------------------ Vony ne lyublyatʹ tantsyuvaty.

Kreolské jazyky

Věděli jste, že němčinou se mluví i v Jižním Pacifiku? To je skutečně pravda! V částech Papui-Nové Guinei a Austrálie lidé hovoří Unserdeutch. Jde o kreolský jazyk. Kreolské jazyky vznikají v kontaktních jazykových situacích. Tedy tehdy, jestliže se vyskytne několik různých jazyků najednou. Mnoho kreolských jazyků mezitím téměř vymřelo. Na celém světě však stále hovoří kreolsky 15 miliónů lidí. Kreolské jazyky jsou stále i mateřštinou. U jazyků pidžin je to jinak. Jazyky pidžin jsou velmi redukované jazykové formy. Slouží jen k velmi jednoduchému dorozumívání. Většina kreolských jazyků vznikla v době kolonizace. Proto mají často základy v evropských jazycích. Jedním z charakteristických prvků kreolských jazyků je omezená slovní zásoba. I kreolské jazyky mají svůj fonologický systém. Jejich gramatika je velmi zjednodušená. Komplikovaná pravidla mluvčí jednoduše ignorují. Každý kreolský jazyk je důležitou součástí národní identity. Proto existuje i mnoho literatury v kreolštině. Pro jazykovědce jsou kreolské jazyky obzvlášť zajímavé. Ukazují totiž, jak jazyky vznikají a znovu vymírají. Na kreolských jazycích lze tento vývoj dobře sledovat. Dokazují také, že jazyk se může měnit a přizpůsobit. Disciplína, která zkoumá kreolské jazyky, se nazývá kreolistika. Jedna z nejznámějších kreolských vět pochází z Jamajky. Proslavil ji Bob Marley - znáte ji? Je to No woman, no cry! (= No, woman, don't cry!)